MAP 2728 Kolik celkem padlo ruských vojáků na ukrajinské frontě – první relevantní ruská statistická data nalezena! Náhoda nebo úmysl ? Poměr zrát 1 ku 6.16 v ruský prospěch! Rusko tedy válku s jistotou vyhraje. Analýza

(1) Kolik ruských vojáků padlo na ukrajinské frontě od začátku války 24. února 2022 až do dnešního dne? 

V řadě předchozích analýz jsme se snažili vypočítat celkový počet padlých ukrajinských vojáků od začátku války v únoru 2022, a používali jsme k určení tohoto výsledku statistiky vojenských pohřbů uskutečňovaných v Poltavě, a nebo na Volyni. Řada čtenářů se ptala, proč podobné výpočty nezveřejníme i za ruskou stranu. A odpovídali jsme – dosud jsme nenarazili za žádná podobná relevantní data, podle nichž by se pravděpodobný počet ruských padlých vojáků dal vypočítat. Včera však došlo k obratu, a první data podobného typu jsme v Rusku objevili. A proto ve dnešní analýze provedeme podrobný rozbor pravděpodobného počtu padlých ruských vojáků při Putinově SVO na Ukrajině

Tuto foto fotografii včera zveřejnil ruský bloger Александр Храмов z ruského města Arzamas, kde byl podle vlastních slov na výletu. Fotografie je zajímavá, protože zachycuje aktuální počet pamětních desek věnovaných památce padlých občanů města Arzamas, kteří padli ve válkách v Afganistánu, v Čečensku, a nově i ve válce na Ukrajině. Tento památník “ruským hrdinům padlým v internacionálních válkách” byl vztyčen v roce 2002, je součástí místního muzea, a byl i v Rusku před ukrajinskou válkou relativně známý. Leč tehdy na něm bylo jen 13 pamětních desek. 

Na této fotce vidíte podobu památníku ihned po jeho otevření v roce 2002, a povšimněte si, počet památečních desek byl tehdy 5 za Afganistán, a 7 za Čečensko. Zdroj fotky – místní muzeum. 

Ruské město Arzamas má 103 tisíc obyvatel a podle počtu pamětních desek na památníku věnovaném občanům města padlým ve válkách v Afganistánu, v Čečensku, a při speciální operaci na Ukrajině, v ní od 24. února 2022 do 11. října 2026 padlo celkem 178 obyvatel města. 

Ukrajinské město Poltava, které obvykle používáme pro výpočty, kolik ukrajinských vojáků pravděpodobně padlo při ruské speciální operaci na Ukrajině, má celkem 287 tisíc obyvatel, ovšem od 24. února 2022 do 11. října 2026 v něm bylo prokazatelně vykonáno 4 318 vojenských pohřbů jeho rodáků, respektive rodáků Poltavské oblasti, kteří padli v této válce. 

Protože celá Poltavská oblast představuje přibližně 2% obyvatel současné Ukrajiny, vychází, že ve válce by ke dnešnímu dni mělo položit své životy celkem 215 900 vojáků Ukrajiny. 

Protože celé Arzamaská oblast představuje přibližně 0.1% obyvatel současného Ruska, vychází, že ve válce by ke dnešnímu dni mělo položit své životy celkem 178 000 vojáků Ruska. 

Počet padlých vojáků z Poltavské oblasti je třeba s nejvyšší pravděpodobností zvýšit o 1/5 až 1/3, neboť stejný podíl vojenských pohřbů je v Poltavské oblasti pravidelně vykonáván až se zpožděním 1 až 3 roky, a tito vojáci většinou padli na území, které krátce po té “osvobodili” Rusové, a jejich těla byla teprve po určitém čase exhumována a vrácena Ukrajině.

Navíc na současné frontě se v pásmu širokém 25km na každou stranu od dělící linie příliš těla padlých vojáků nevyprošťují, neb pro vyprošťovací týmy jde o mimořádně nebezpečnou operaci, při níž se jejich příslušníci často stávají  oběťmi dronů. I vojáci z Poltavy jsou nyní často pohřbíváni s prodlením půl a více roku, ačkoli přišli o život na území, které Rusové po jejich smrti nikdy neovládli, ale které přitom leží v pásmu 25km od fronty.  Část padlých vojáků  z Poltavy byla navíc identifikována pouze geneticky, a mohla tedy být oficiálně pohřbena pod svým jménem až několik měsíců po své smrti, protože ta byla zapříčiněna výbuchem ruské bomby, a nebo hlavice ruské rakety.

K těmto zpožděným pohřbům poltavských vojáků rozmetaných mimořádně velkými výbuchy dochází takřka vždy u těch pozůstatků těl, která byla vyproštěna z míst úderů ruských bomb a nebo ruských raketových hlavic, přičemž místa těchto úderů se nacházela takřka vždy až v prostoru za hranicí 25km od linie fronty směrem do ukrajinského týlu. A tedy lze předpokládat z absence podobných pohřbívaných těl rozmetaných ukrajinských vojáků, kteří byly rozmetáni uvnitř ruské i ukrajinské 25km široké linie, která je pod absolutní dominancí dronů, i z absence pohřbívaných ukrajinských vojáků rozmetaných na později “osvobozeném” ruském území, že se tato rozmetaná těla pravděpodobně v těchto oblastech nijak nevyprošťují. Ukrajina přitom nedisponuje ani bombami, ani raketami, které by ruské vojáky dokázaly stejně často a podobným způsobem rozmetávat. 

Počet padlých Ukrajinců vypočítaný z dat pohřbů v Poltavě je logické ještě navýšit o známou poltavskou “rezistenci” mobilizaci i násilné “busifikaci”, na níž si vysocí představitelé Kyjevské soldatesky nejednou u Poltavanů hořce stěžovali. 

Obdobně vyhodnotit ruská data z desky padlých hrdinů SVO ve městě Arzamas, je krajně obtížné. V Rusku probíhá takřka výlučně dobrovolná mobilizace, a proto není jisté, jak moc se občané města Arzamas do služby v armádě vlastně hlásí. Město Arzamas patří pod gubernii Nižní Novgorod a její guvernér se před pár dny chlubil, že jeho gubernie obdržela nejvíc federálních zdrojů na rozvoj průmyslové výroby. Arzamas je ruské průmyslové město, a je v něm stále ještě určitá nezaměstnanost. Z těchto údajů lze vyvodit, že nábor vojáků by ve městě Arzamas měl být více méně průměrný.

Zajímavý a důležitý je přepočet padlých rodáků obou oblastí na %. V ukrajinské Poltavské oblasti dosud prokazatelně padlo 4 318 vojáků ze 582 tisíc obyvatel, tedy 0.74% všeho obyvatelstva. V ruské Arzamaské oblasti dosud padlo 178 vojáků ze 144 tisíc obyvatel, tedy 0.12% všeho obyvatelstva. Mnohem větší ruská populace tak v poměru ke své velikosti nese celkem 6.16 krát nižší ztráty než ukrajinská. Vzhledem k masivní emigraci Ukrajinců ze země, je navíc třeba počet obyvatel Poltavské oblasti snížit o minimálně 10%, (58 tisíc). Naopak populace ruské Arzamaské oblasti se od roku 2023 snížila až do současnosti pouze o 1 113 osob. 

Pro kontrolu, zda nejde o “banderovský podvrh”, jsem z ruského Yandexu včera vyhrabal tuto fotografii z října roku 2023. Ji i další najdete zde.

A nebo tuto fotografii z května 2024. Můžete tak srovnat tempo, jakým se pamětní desky věnované ruským hrdinům SVO ve městě Arzamas pomalu, ale jistě na památníku množí. 

Je pondělí 12. říjen 2026 ráno 04:34, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

tp5g 

MAP 2727 Estonský válečný fanatik premiér Kristen Michal vyzval včera EU k bombardování Ruska!! Estonská válečná fanatička komisařka Kaja Kalasová vyzvala EU ke zničujícím sankcím na rusko-americké obchody! Vyhlásí snad tento týden velká porada úřadujících hlav států EU válku Rusku i USA zároveň !? Analýza

Americký prezident Donald Trump sází Zelenskému jeden úder za druhým. Po předvčerejší “naftové dohodě” s Putinem, mu včera vřele doporučil, aby se z úřadu ukrajinského prezidenta raději “pakoval”. Jak mizerné jsou vyhlídky Zelenského na další kola jeho současného souboje s Trumpem, se takto včera šířilo po ruských sítích. Leč Bruselští Komisaři už vytroubili, že vyrazí Zelenskému na pomoc. A na nadcházející týden proto uchystali velkou válečnou poradu všech hlav zemí EU s těmi nejzavilejšími členy celého “bruselského komisařstva”. A nemá se na ní řešit nic menšího, než rychlé a úplné vybombardování Ruska!!

Do čela tohoto plánovaného společného tažení všeho evropského “komisařstva” proti Trumpovu mírovému úsilí a za podporu dalšího pokračování války na Ukrajině, a proti Rusku, se včera postavil úřadující premiér Estonska Kristen Michal, a ve vší vážnosti vyhlásil, že “tento týden na zasedání Evropské rady, (svolaném na 15. a 16. října do Bruselu), bude třeba vážně diskutovat o tom, jak lze rychle zvýšit evropskou podporu Ukrajiny, aby dokázala rychle proměnit všechny ruské ropné rafinerie v ruiny“. 

Premiéra Estonska Kristena Michala však netřeba brát s jeho včerejšímu návrhy na úplné rychlé vybombardování všech ruských rafinerií, aby nemohly pro USA produkovat naftu, příliš vážně. Před pár dny osobně sesumíroval naléhavý dopis Bruselskému Komisariátu, a v něm se dožadoval, aby z bruselského sankčního balíčku proti Rusku č. 22, který se bude schvalovat 15. a 16. října na velké poradě úřadujících premiérů všech zemí EU, byly ihned vyřazeny všechny sankce proti ruské společnosti Соликамский магниевый завод, i proti jejímu generálnímu řediteli. Estonská rafinerie vzácných kovů SILMET, která je součástí bruselského strategického řetězce pro zásobování průmyslu v zemích západní EU vzácnými minerály, by totiž jinak musela zastavit veškerou svoji výrobu vzácných minerálů, a tím by v západní Evropě došlo k dalším vážným výrobním problémům. 

Tzv. “Komisařka EU” pro zahraniční otázky EU Estonka Kaja Kalasová ihned na dopis premiéra Estonska Kristena Michala, aby byla ruská společnost Соликамский магниевый завод vyňata ze sankčního balíčku 22, protože bez jejích dodávek dojde k zastavení rafinace vzácných minerálů určených pro EU v estonské továrně SILMET, reagovala, a ruskou společnost z balíčku potichu vyřadila. A hned po té začala včera na internetu vřeštět jako říjný pavián, že je třeba ihned překazit americko-ruské naftové obchody, a proto bude 15. a 16. října v Bruselu schválen největší a nejničivější sankční balíček EU č. 22 proti Rusku. Pokud si snad myslíte, že se už v tomto estonském  sankčním/anti-sankčním a bombardovacím/ne-bombardovacím galimatyáši vyznáte, jste na omylu. Pokračujeme dále. 

Včera krátce předtím než začali Kristen Michal a Kaja Kalasová vřískat na sociálních sítích, že se vybombardují ruské rafinerie, aby se překazila Trump-Putinova naftová dohoda, a že se na Rusko uvalí nejničivější sankční balíček č. 22, vystoupil i další estonský válečný pomatenec, ministr zahraničí Margus Tshakna, který už 8. října vykřikoval, že nechá zablokovat Rusům nejen Kaliningrad, ale i veškeré Baltské moře, (viz MAP 2725), a aby vysvětlil podivné chování Estonska, které chce vybombardovat ruské rafinerie, a zablokovat Rusům Kaliningrad i Baltské moře, a přitom si vyprosilo, aby se na ruský podnik Соликамский магниевый завод neuvaloval mocný balíček sankcí číslo 22, najednou oznámil, že tato výjimka má platit pouze do konce letošního roku, nebo do začátku roku 2027. A jak známe současné estonské politiky, to nebude jen tak, a bude to mít svůj důvod. Ergo galimatyáš pokračuje. 

Margus Tshakna včera 10. října vysvětloval žádnou náhodou, že výjimka ze sankčního balíčku 22 pro ruskou společnost Соликамский магниевый завод schválená komisařkou Kajou Kalasovou 7. října na základě žádosti odeslané Kristenem Michalem pár dní před tím, bude jen dočasná, maximálně do začátku příštího roku, protože v noci z 9. na 10. října vešlo ve známost, že Komisař EU Maroš Ševčovič vyjednal v Pekingu s čínským ministrem obchodu Wangem Wentao dohodu o zvýšení dodávek čínských kritických minerálů do EU, a dohodu o zrychlení udělování čínských licencí pro vývoz kritických minerálů do zemí EU určených pro tzv. dvojí použití, tedy i pro válečnou výrobu. 

Ergo, Estonci mají díky Slovákovi Maroši Ševčovičovi vyřešené zásobování kritickými minerály, a EU rovněž, a obě hlavní válečné partaje tak mohou 15. a 16. října na potlachu premiérů států EU  začít torpédovat všechny Trumpovy mírové snahy i naftové dohody a další obchodní a mírová vyjednávání s Ruskem. Válka proti Rusku na Ukrajině tak může nerušeně pokračovat. Leč náš galimatyáš ještě nekončí, má i další podstatné dějství. 

Včera totiž od diplomatů a eurokratů v Bruselu prasklo, že vůdcové Bruselského Komisariátu mají nečekaně velké problémy se zajišťováním výplaty zbytku půjčky 90 miliard EUR Ukrajině. Komisaři byli totiž zcela přesvědčeni, když půjčku Ukrajině nadělovali, že válka na Ukrajině do konce letošního roku skončí, protože Putin přijme všechna jejich mírová ultimáta, neboť mu  Zelenskyj přes léto vypálí všechny ruské rafinerie a černomořské a baltské ropné terminály, a ještě k tomu udatní ukrajinští válečníci rozpráší ruskou armádu svou mocnou ofenzívou Vivaldi. Ale bohužel se ukázalo, že Putin má tolik rafinerií, že může vyvážet ropu nejen do Indie, do Číny, a do Asie i Afriky, ale i naftu do USA, a ofenzíva Vivaldi skončila podobně jako všechny předešlé. A k tomu všemu se ukázalo, že ekonomika EU se hroutí. A čím rychleji kolabuje, tím vyšší úroky musí Bruselský komisariát za půjčku 90 miliard Ukrajině bankéřům splácet. 

Diplomatické zdroje v Bruselu včera přiznaly, že tyto “spirálovitě” rostoucí úroky z půjček Ukrajině už vyvolaly u evropských politiků z řady zemí značnou nechuť Ukrajinu dále financovat. A tato nechuť dramaticky vzrostla, jakmile se tento týden ukázalo, že poskytnutých 90 miliard EUR bude Ukrajině stačit pouze pro letošní rok, a kousek příštího, a jen do konce příštího roku bude třeba Ukrajinu nakrmit dalšími 76 miliardami EUR. A to ovšem za předpokladu, že Putin ji Putin přestane ničit drony a raketami. 

Příští týden tedy uvidíme, jak si Andrej Babiš s tímto galimatyášem v Bruselu poradí. 

Na ruské frontě včera pokračovala metodická likvidace velkého obklíčeného uskupení vojsk Ukrajiny v prostoru východně od Charkova a severně od Kupjanska. Mapu jsem nevybral náhodně. Ukrajinská média masírují své konzumenty hlášeními, že v tomto obklíčeném prostoru, a u města Volčansk, probíhá mocná ukrajinská ofenzíva. Viz ukrajinská mapa dole. Ta je sice už ze 3. října, ale linie fronty se od té doby na této ruské mapě nezměnila jinde, než v prostoru obklíčení. 

Je neděle 11. říjen 2026 ráno 04:18, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

dr5a

MAP 2726 Trump v noci na dnešek nadělil Putinovi “naftovou” dohodou 7 miliard USD! Hormůz přitom už jede na 98% předválečného objemu! Pelíšky! Bude mír! Analýza

Včera v noci americký prezident Donald Trump oznámil velký naftový “deal” s Vladimírem Putinem. A moskevská burza začala okamžitě radostí skákat, a Zelenskyj a Bruselský Komisariát – ihned smutně sípat. Před 19 hodinami, kdy píšu tento text, jsem v reakci na poslední analýzy MAP dostal mail parafrázující tuto slavnou scénu z filmu Pelíšky. Text mailu zněl, “Dávám bolševikovi dva měsíce, maximálně tři.”, a zřejmě i Vy chápete, kým byl bolševik v mailu myšlen. Každá válka jednou skončí, a ta na Ukrajině by mohla skončit rychleji, než nedávno americký ministr zahraničí Marco Rubio vcelku pesimisticky předpovídal. A to je dobře, protože svět by tak s určitostí byl ušetřen jaderného zničení, jak se pomalu schylovalo. A podívejme se proto na Trump-Putinův “naftový deal” podrobněji, aby bylo jasněji – co jím obě strany asi sledují. 

Trump-Putinova naftová dohoda, jak byla včera vyhlášena. Její naplnění přinese Putinovi cca 7 miliard USD, podle současných “londýnských” cen na okamžité dodání. A představa, že válečné lodě Bruselského komisariátu a jeho nové britské Burnhamovy klientské lóže, budou pronásledovat a zabavovat lodě plující na přání amerického prezidenta z Ruska do USA, je vskutku legrační. Viz můj nedávný pořad u Petra Hájka jak neslavně skončily v září 1941 Hitlerovi “Chřestýši v Atlantiku”.

Klíčem ke včerejší naftové dohodě Trump-Putin je současný provoz v průlivu Hormůz. Ten už sice dosáhnul 98% svého předválečného objemu, a nepřátelé uzavření Trump-Putinova míru na Ukrajině této skutečnosti “umně” zneužívají, aby torpédovali veškeré americké mírové “ukrajinské” snahy, tím spíš, že Trump vysoké ceny rafinovaných ropných paliv dává do přímé souvislosti se Zelenského útoky proti ruským rafineriím. Trump však má pravdu. Pokud objem ropy přepravované nyní přes Hormůz už dosáhnul 98%. Pak objem rafinovaných produktů z ropy přepravovaných přes Hormůz dosáhnul pouze 50%, (Goldman Sachs výjimečně udává 58%), a na světovém trhu tak denně stále chybí 3 miliony hormůzských barelů benzínu, nafty a leteckého petroleje denně. 

Ruská dodávka tento nedostatek nafty na světovém trhu sníží v listopadu o 140 000 barelů denně, v prosinci o 280 000 barelů denně, a pokud Zelenskyj přestane útočit na ruské rafinerie, a pokud Komisariát a jeho Burnhamova lóže přestanou pronásledovat ruské lodě, Putin dále dodá 840 000 dalších barelů nafty denně, respektive těchto 840 000 barelů denně je třeba ještě dělit počtem několika málo měsíců, po které budou reálně dodávány, ale tento počet měsíců zatím nebyl v dohodě jinak specifikován, než jako “krátký časový úsek”, (short period of time). 

Provoz v Hormůzu nabral v posledních dnech obrátky a dosahuje už 98% předválečného objemu ropy, a 50% objemu nafty, benzínu a leteckého petroleje. Tento objem však je dosažen s menším počtem značně větších lodí, které velkou rychlostí spěchají, aby rychle za Hormůzem naložily a ještě rychleji naložené zmizely v Indickém oceánu. A naprostá většina těchto lodí má vypnuté transpondéry své polohy. Tyto lodě ovšem nakládají i v Iránu. Rychlost s jakou tyto lodě nakládají a mizí se obecně vysvětluje obavami jejich majitelů, aby neuvízly v Hormůzu, kdyby se zase uzavřel. Situace je tedy nejistá. Respektive majitelé extrémně drahých lodí, jí tak vnímají. Pojištění transitu tankeru Hormůzem se zvýšilo ze 150 až 225 tisíc USD na 3 až 10 milionů USD, podle velikosti a stáří lodi.

Podle aktuálních analýz je teď na světovém trhu stále ještě nedostatek 3 miliony barelů nafty, benzínu a leteckého petroleje denně, tedy pro laiky = denní spotřeba Španělska. 

Nyní nastupuje na severní polokouli zima, a při jejím průměrném průběhu se spotřeba nafty zvýší o další 2 miliony barelů denně. Pokud však bude zima výrazně chladnější, v USA a ve Velké Británii se spotřeba zvýší 7krát, a v Německu a ve Francii 6krát. Svět má celkovou rafinérskou kapacitu 103.6 milionu barelů ropy denně, leč po válce v Iránu, a po úderech Zelenského na Rusko, a několika málo haváriích a zemětřeseních, tato kapacita poklesla na 84 až 86 milionu barelů denně. EU odebírala před válkou 40% objemu své spotřeby z Ruska, po sankcích Rusko přesměrovalo tuto produkci nafty do Afriky a Asie, a EU začala nakupovat po celém světě. A v něm nyní nafta zoufale chybí. Po vyřazení velkých rafinerských kapacit ve státech okolo Perského zálivu v důsledku hlavně iránských odvetných úderů a úderů Hutiů, Zelenskyj svými letními nepromyšlenými útoky na ruské rafinerie málem vyvolal kolaps celého zásobování naftou, benzínem a leteckým petrolejem na celé severní polokouli. 

Americká administrativa pracuje rychle, a tak už vydala toto nařízení: (a) S výjimkou případů uvedených v odstavci (b) této všeobecné licence jsou všechny transakce zakázané nařízením o sankcích proti škodlivým zahraničním aktivitám v Rusku, 31 CFR část 587, nebo nařízením o sankcích souvisejících s Ukrajinou/Ruskem, 31 CFR část 589, které se týkají prodeje, dodávky, vykládky nebo dovozu, včetně dovozu do Spojených států, motorové nafty pocházející z Ruské federace, povoleny do 7. dubna, 00:01 východního letního času. Odstavec (b) je čistě technické opatření, které na 7 miliard USD, které Putin díky nařízení inkasuje, nebude mít žádný vliv. (Oficiální zdroj – zde)

Putin včera řekl Trumpovi, že Ruská armáda vítězí na frontě, a vítězí i ve válce hloubkových dronů. Zelenskyj prý nemá žádnou šanci svými teroristickými údery narušit ruskou ekonomiku. 

Rusko má už teď značný přebytek rafinované nafty.  Už před včerejší dohodou vyváželo v srpnu 88 000 barelů nafty denně do Střední Asie, a v září tento vývoz dokonce zvedlo na 104 000 barelů denně. Pro srovnání USA dostanou v listopadu podle včerejší dohody 500 000 tun ruské nafty, aniž se zářiové dodávky ruské nafty do Střední Asie = 427 000 tun budou snižovat. Jak vidno, Zelenského slavné údery proti ruským rafineriím byla jen jedna velká mediální komedie pro západní mainstream. Přesně jak jsme v minulosti analyzovali – Zelenskyj nechal raději drony podpalovat nádrže na skladování ropy u ruských rafinerií, aby měla západní média na záběrech krásné velké požáry v Rusku, a nikoli rafinerie samotné.

USA jsou největším světovým vývozcem nafty, benzínu a leteckého petroleje. Produkují denně 5.1 milionu barelů nafty a dalších destilátů, a 1.6 milionu barelů z nich denně vyvážejí hlavně do Evropy a Jižní Ameriky. Zdá se tak nelogické, proč USA tak náhle potřebují cca 120 tisíc barelů ruské nafty denně v listopadu 2026? Odmyslíme-li si fakt, že jde o první náznak blížícího se mírového ujednání na Ukrajině, zůstane vnitřní nerovnováha v distribuci rafinovaných ropných produktů na území USA. A ten je šokující. Východní pobřeží USA má nyní pouze 32% průměrných pětiletých zásob rafinovaných ropných produktů. A je přitom zcela závislé na importu 120 000 barelů rafinovaných ropných produktů denně. Protože rafinerie na východním pobřeží USA nemají dostatečnou kapacitu.

120 000 barelů ruské nafty denně = přesně chybějící kapacita 120 000 barelů denně na východním pobřeží USA. A navíc ta cena!!!! A navíc, v důsledku El Niňo jsou problémy s Panamským průplavem. Výsledek = ruská nafta dorazí na východní pobřeží USA za 12 až 25 dní, dřív to není technicky proveditelné. Volby v USA se konají 3. listopadu a silně je v Republikánský neprospěch ovlivňuje cena nafty. Trump říká, že cena nafty tak klesne „rekordním tempem a rychle“, a že pomoc farmářům, rančerům a řidičům kamionů je jeho nejvyšší prioritou, a to jen několik týdnů před volbami do poloviny volebního období 3. listopadu.

Vzhledem k ceně nafty 6,28 dolaru za galon je politický tlak skutečný. Farmáři, a další spotřebitelé nafty v USA, tak mají naději, že ceny nafty v listopadu díky ruským dodávkám značně klesnou. A jak známo, voliči odevzdávají své hlasy politikům hlavně podle míry svého očekávání, že naplní jejich voličská očekávání. A Trump právě na tuto naději voličů, že zase bude líp, přesně míří. A proto opatření na dovoz ruské ropy trvá do konce dubna 2027, a slibuje, že nafty se bude dovážet každý měsíc víc a víc. Media stranící Bruselskému Komisariátu včera ihned tvrdila, že do voleb se cena nafty v USA nesníží. A opět tak podlehla klamu. Volič volí podle očekávání, a Trump Putinův naftový “deal” mu zaručuje snížení cen nafty v dlouhodobém horizontu, a nezávisle na případné eskalaci v Hormůzském průlivu. A to je přesně, co americký volič zřejmě očekává. Jak to změní výsledek voleb se dozvíme za necelé 4 týdny. 

Dnešní analýza byla poněkud detailněji odborná. S reakcemi Bruselského Komisariátu a Kyjevské Soldatesky na nejnovější Trump-Putinův naftový “deal” Vás jistě dopodrobna seznámí český mainstream. A ostatně jsou 04:43 a čas pro psaní dnešní analýzy mi tím vypršel. Mějte se krásně. 

(Hlavní zdroje dnešní analýzy najdete zde – první a druhý.) 

Je sobota 10. říjen 2026 ráno 04:43, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

su3q

MAP 2725 Za dva tři měsíce zničím celé Rusko – kasal se včera Zelenskyj, a dožadoval se moderních ničivých západních zbraní, aby svůj plán mohl uskutečnit. Na stejnou dobu chystá náčelník jaderných operací NATO americký plukovník David Bull velké jaderné manévry v Evropě?! A estonský ministr zahraničí včera sliboval, že NATO do několika hodin zablokuje Rusům celé baltské pobřeží a odřízne Kaliningrad! Hrozí snad závěrečná děsivá eskalace krvavé války na Ukrajině? Analýza

Žádné dočasné zastavení války na Ukrajině nebude! Kyjev je možná připraven na příměří, aby si mohl zaléčit rány, nashromáždit zbraně a nabrat síly, ale vzhledem k historii minských dohod Rusko neplánuje kyjevskému režimu a jeho sponzorům, znovu dát takový dar. Prohlásil včera stálý zástupce Ruska při OBSE Dmitrij Poljanskij během zasedání Stálé rady organizace. Ukrajině tak zbývá jediné – dobrovolně kapitulovat, a nebo být zničena a donucena ke kapitulaci jako Hitlerova III. říše. Nicméně Zelenskyj to včera sliboval přesně obráceně! 

Včera v ukrajinském městě Pryluky, kde ruská klouzavá bomba před dvěma dny, prý “na oslavu Putinových narozenin“, sprovodila ze světa 22 lidí včetně 5 dětí, Volodymyr Zelenskyj v doprovodu Eda Milibanda, ministra zahraničí Velké Británie, vykřikoval, že za dva tři měsíce zničí celé Rusko, když mu jeho “sponzoři” k tomu dají potřebné zbraně. 

Proč Zelenskyj včera v Prylukách tak vřískal, je mimořádně zajímavé! Zelenskyj mimo jiné včera v Prylukách v ukrajinštině vykřiknul toto souvětí: “Slyšeli jsme o mnoha různých momentech během války. O mnoha beznadějných situacích, obtížných situacích a tak dále. My – lidé, vůdci, politici – jsme se zahnali do kouta… Ani první den války jsme v koutě nebyli. Protože jeden člověk se pokusil zahnat do kouta celý národ a národ povstal a bránil svůj stát.“. A je naprosto šokující, na koho tím vlastně zlostně útočil! 

Zelenskyj včera při svých zlostných výkřicích, při nichž se dožadoval západních zbraní, aby mohl za 2, 3 měsíce zničit Rusko, žádnou náhodou používal ukrajinský výraz “кут” = kout, roh – viz. předchozí odstavec. Protože krátce předtím americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že válka na Ukrajině uvízla v patu (angl. “stalemate”, ukraj. “глухий кут”), a vyzval Ukrajinu a její sponzory k mírovým ústupkům. Ale Zelenskyj včera jakékoli ústupky odmítl, a dožadoval se dalších zbraní, aby mohl zničit Rusko. A proto cíleně používal ukrajinský výraz “кут”, (angl. “corner”, česky “roh, kout”), aby tím v kontextu ukrajinštiny, v níž vykřikoval, přímo napadal Rubia, respektive všechny Trumpovy mírové návrhy. Jak zatím vidno v médiích, britský ministr zahraničí Miliband zatím, nijak na Zelenského skryté proti-americké hříčky vykřikované v Ukrajinštině nereagoval, ačkoli byl včera jejich přímým adresátem. Kdo mlčí, souhlasí, že?

Jak silně protiamerický byl včerejší Zelenského projev v Prylukách si můžete snadno uvědomit z těchto jeho dalších vět: “Víte, nemůžete s Rusy na jedné straně vyjednávat o ekonomických projektech do budoucna, a na druhé straně říkat, že jsme v… diplomatické slepé uličce. Nejsme v diplomatické slepé uličce. Zavřete jim celou ekonomiku. Zavřete Rusku pusu. Nekrmte je svými obchody. Prostě uvalte sankce na jejich zbraně. Otevřete nám Ukrajině Starlink!”. A : “Izrael měl také (od USA za nedávné války) úplnou kontrolu nad íránskou oblohou!“. A: „Takže to znamená, že když to potřebujete, funguje to takto… Prostě ovládejte oblohu, abyste se ochránili. USA tuto schopnost mají. Pro ně pomoc Ukrajině nic nestojí. A já jsem upřímně řekl: ‚Dejte nám to, pomozte nám chránit naši oblohu a ovládnout oblohu. A pak si Putin sedne k jednacímu stolu. Proč? Protože o všechno přijde. Tři, dva měsíce – o všechno přijde. A my čekáme, až Číňané vyvinou tento ekvivalent (Starlinku) a předají ho Rusům. Tak kde je pravda, kde je upřímnost? Kde je ta poctivost? Tomu se říká neochota.“. (Video zde) (Mimochodem z videa je patrné, že Milibandovi byl Zelenského projev překládán.)

Proč Volodymyra Zelenského včera Marco Rubio tak naštval, že byl v Prylukách tak nepříčetný? 

Marco Rubio včera vystoupil na společné konferenci s portugalským ministrem zahraničí Paulo Rangelem, a při ní na otázku k současné válce na Ukrajině doslova řekl: 

Vaše otázka ohledně toho, co se děje s Ruskem a Ukrajinou – ano, je to velmi nebezpečná válka. Je to extrémně nebezpečná válka, protože, upřímně řečeno, zdá se, že se situace nachází v patové situaci. A patové situace jsou velmi nebezpečné. Protože patové situace končí pouze jedním ze dvou způsobů: za prvé, máte dohodnuté urovnání, ve kterém se každá strana musí něčeho vzdát, aby dosáhla míru. A my jsme se snažili a budeme se i nadále snažit a dělat vše, co je v našich silách, abychom usnadnili dohodnuté urovnání až do konce této války. 

Druhým způsobem, jakým se patové situace ukončí, je eskalace. Jedna strana, druhá, nebo obě, eskalují své kroky, aby se pokusily zlomit druhou stranu a prolomit patovou situaci. A to je velmi nebezpečné. To je velmi nebezpečné v kontextu rusko-ukrajinské války, protože tato eskalace by se mohla zvrhnout v sabotážní kampaň v sousedních zemích, které jsou členy NATO. Mohly by to být ty údery, na které poukazujete. Mohla by se stát řada dalších věcí, které by mohly rychle proměnit válku mezi dvěma zeměmi v mnohem širší a mnohem nebezpečnější regionální konflikt. 

Takže si myslím a doufám, že riziko eskalace je jednou z věcí, které přivedou obě strany k jednacímu stolu a budou ochotny vyjednat urovnání této války. Nakonec nevěříme, že existuje vojenské řešení tohoto konfliktu, této války. Myslíme si, že tato válka musí skončit dohodnutým urovnáním, čím dříve, tím lépe. Spojené státy jsou připraveny to usnadnit. Snažili jsme se a budeme se snažit i nadále, ale také nebudeme investovat do zbytečných procesů, pokud nedosáhneme pokroku. V mnoha případech se to ukázalo jako kontraproduktivní. Rádi bychom však viděli dohodnuté urovnání této války, které bude trvalé, udržitelné a spravedlivé. A to je to, v čem jsme odhodláni pokračovat. 

Jak vidíte válka na Ukrajině začíná děsit současnou Washingtonskou administrativu tím, že přeroste do mnohem nebezpečnějšího regionálního konfliktu. A to značí, že USA se nehodlají do tohoto potenciálního konfliktu EUNATO s Ukrajinou proti Rusku raději nijak zapojovat, aby tento konflikt nepřerostl do vzájemně zničující jaderné války mezi Ruskem a USA. A snaží se zprostředkovat mír, který bude trvalý, udržitelný a spravedlivý.

Pokud si odmyslíme navýsost scholastické právnické a filosofické kličky typické pro celé současné Euro-Komisařstvo, a budeme uvažovat čistě pragmaticky a realisticky, asi tak jako uvažovali Truman, Churchill a Stalin na Postupimské konferenci 1945. Pak tento mír na Ukrajině musí být odrazem současného výsledku války, respektive jejího výsledku ve velmi blízké budoucnosti. A ten je definován pouze absolutní ruskou převahou. A proto, má-li tento nový mír být trvalý a udržitelný a spravedlivý, nesmí jít o příměří na 20 let, jak prorocky definoval celý Versailleský mír v roce 1919 francouzský maršál Foch. Ale musí jít o mír takřka na celé století, jako byl mír Postupimský z roku 1945. A ten značí holou nutnost, aby poražená strana opět mezinárodně diplomaticky relevantně ztratila velké části svých území, a aby byla opět svázána tvrdými mírovými podmínkami diktovanými vítězem, a plně respektovanými ostatními mocnostmi, a zaručený dohodami, aby přetrval. Ostatně, to je jediný mír, se kterým Rusko souhlasí, jak včera řekl jeho zástupce u OBSE Poljanskij. A jak varoval Putin na Valdajském fóru před pár dny – celý západ může Rusko porazit v konvenční válce, protože je ekonomicky a populačně silnější – ovšem Rusko proto vlastní jaderný arsenál, aby tento scénář v zárodku odvrátilo. 

Zelenskyj může vztekle chrčet, jako včera v Prylukách, že chce další zbraně a další miliardy, a dokonce, že chce zbraně, aby s nimi mohl za 60 nebo 90 dní zcela zničit Rusko. Leč má to marné. USA se nenechají zničit odvetným ruským jaderným úderem, kdyby na Zelenského vyděračské hry přistoupily. A všechny země Komisariátu EUNATO nemají zbraně, kterými by Zelenskyj mohl Rusko včas zničit, respektive vážně Rusko strategicky poškodit, bez toho, aby je Rusko před jejich dodáním Ukrajině, zcela a beztrestně nevymazalo z mapy – přesně podle Kissingerovy doktríny válek mezi jadernými supervelmocemi. 

Včera sice estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna vykřikoval v britských médiích, že NATO by mohlo během několika hodin po útoku přerušit všechny životně důležité komunikace Ruska v Baltském moři. A izolovat tak Kaliningrad. Ovšem tento scénář, který o pár hodin požadoval uskutečnit Zelenskyj v Prylukách,  je holá utopie. Bez přímé účasti USA je zcela nemožný. A jak řekl včera Marco Rubio – Mohla by se stát řada dalších věcí, které by mohly rychle proměnit válku mezi dvěma zeměmi (Ruskem a Ukrajinou) v mnohem širší a mnohem nebezpečnější regionální konflikt, – a tomu se USA hodlají vyhnout. 

Ostatně, jak včera potvrdil i americký plukovník David Bull, současný náčelník jaderných operací NATO, chystané pravidelné letošní říjnové nukleární manévry NATO v Evropě budou prováděny výhradně bez “jakékoli ostré jaderné zbraně“. A v Itálii, mimo blízkost Ruska. Záměrem prý je, teď zbytečně neprovokovat “jaderným cvičením” Rusy. Rusko totiž poslalo letos v září oficiální výstražný dopis NATO. A v něm hrozilo až preventivními jadernými útoky, pokud bude NATO ve svých válečných manévrech kolem Kaliningradu i nadále pokračovat. Je pro EUNATO typické, že nejprve Mark Rutte Rusku za jeho výhružný dopis zle spílal a vyhrožoval, a kasal se, že NATO si bude cvičit, kde chce, a za necelých 14 dní už NATO potichu stáhlo ocas, a začalo Rusko uklidňovat, že nebude cvičit s ostrými jadernými zbraněmi, a bude cvičit s jejich atrapami, a hodně daleko od Ruska. 

Je pátek 9. říjen 2026 ráno 05:03, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

uj6p

MAP 2724 Alarm v Bruselu. Americký ministr Marco Rubio promluvil v Řecku. A Komisariát nešetřil. Analýza a včerejší pořad u Petra Hájka.

Včera večer jsem byl hostem u Petra Hájka na Protiproud TV, záznam pořadu najdete zde. Ve 3 ráno 33 tisíc zhlédnutí. Děkuji. 

Včera u majestátní Athénské Akropole pronesl ministr zahraničí USA Marco Rubio důležitou řeč, a hlavní mainstream Bruselského Komisariátu začal okamžitě nevrle štěkat – Rubio využil Akropoli jako kulisu pro požadavek, aby se Evropa vrátila k ideálům starověkého Řecka a odvrátila se od „světa bez rizika selhání“. Rubio varuje, že Evropa čelí „inflexnímu bodu“. Ve svém středečním projevu Rubio zintenzivnil své útoky. Zatímco vychvaloval Evropu jako „kolébku největší civilizace na světě“, odsoudil současný stav Západu (EU), jak to vnímá, za kontinent, kde se „nacionalismus stal sprostým slovem“, a kde „jsme (EU) otevřeli hranice (neřízené imigraci), outsourcovali náš průmysl, a nechali naše armády chřadnout a rozkládat se“.

Protože včerejší projev Marca Rubia je podobně významný pro naši přicházející budoucnost, jako projev Vladimíra Putina na Valdajském fóru před pár dny, následuje jeho překlad do češtiny. (Oficiální text v angličtině, stejně jako videozáznam projevu v délce 27:27 najdete zde.)

MINISTR RUBIO:   Po celém světě jsou velké ruiny. V mnoha případech jsou to místa, kde se historie zdá být vyčerpaná: pozůstatky vzdálených kultur, které dávno překročily hranice živé paměti.

Ale Akropole je jiná. 

Civilizace, která vybudovala to, co stojí za mnou, po tisíce let uchvacovala představivost západního světa. Generace našich státníků, umělců a filozofů k ní hleděly – hleděly k ní s úžasem a s posvátnou úctou.

Čas má dnes tendenci otupovat smysly: velká vítězství a katastrofální porážky se zdají být scvrklé na úroveň poznámky pod čarou v učebnici, dalšího faktu, který si naši školáci musí zapamatovat a zapomenout. Ale starověcí Řekové, ti jako by měli na naši paměť téměř mystický vliv. Volají nás k sobě znovu a znovu. 

480 let před Kristem dorazily do tohoto města Xerxovy armády a jeho svatyně vypálily. Většina Athéňanů se do té doby evakuovala lodí na nedaleký ostrov. Hrstka z nich však odmítla opustit svůj domov. Místo toho se tedy zabarikádovali ve skalní pevnosti Akropole, aby se postavili mimořádnému poslednímu boji. Na perské útočníky házeli z útesů obrovské kameny a několik dní drželi na uzdě největší říši své doby. Nakonec byli přemoženi. Peršané vyplenili chrámy, vypálili svatyně a srovnali Akropoli se zemí, ale když se Athéňané vrátili, shromáždili rozbité pozůstatky staré Akropole a pohřbili je na kopci, kde stála. A o desetiletí později, za Perikla, postavili Parthenón.

Parthenon od té doby stojí již 25 století. V jeho stínu vzkvétaly a padaly říše. A potomci mužů, kteří ho postavili – synové Athén a Říma – si s sebou svou civilizaci odnesli až na kraj světa.

Dvě a půl století po založení americké republiky, na druhé straně světa od místa, kde stojím nyní – stojím zde dnes jako ministr zahraničí této republiky a pravnuk osadníků, kteří do nového světa přišli ze Španělska – stojím zde, abych dosvědčil dluh, který žádný plynutí času, žádná vzdálenost prostoru nemůže nikdy uhasit. 

Dějiny Ameriky, dějiny mé země, jsou pokryty otisky prstů starověku. Řecko je doslova vytesáno do architektury naší vlády: do tyčících se sloupů, do kopulí a památek po celém našem hlavním městě. Město, kde se zrodila naše ústava – Filadelfie – má samo o sobě řecký název.

Muže, kteří založili mou zemi, fascinovalo dědictví, které jsme zdědili po té vaší. Byli mimořádně sečtělí v historii – byli si živě vědomi svého jedinečného místa v ní – ale žádná jiná doba minulosti neudržela jejich pozornost ani jejich představivost tak jako starověk. Mnoho lidí je překvapeno, když se dozví, že nejčastěji citovaným autorem ve Federalist Papers nebyl osvícenský filozof ani politický teoretik. Ne, nejčastěji citovaným autorem ve Federalist Papers byl Plutarchos, řecký životopisec velkých mužů Řecka a Říma.

O vlivu starověkého Řecka na myšlenky amerických zakladatelů – a vlastně i na všechny západní filozofy a státníky, kteří jim předcházeli – se toho napsalo a namluvilo mnoho. Většina z nás je obeznámena se základní historií. Athény nám daly demokracii. Platón a Aristoteles nám dali západní filozofii. Naše představy o právu, ctnosti, občanství a republikánské vládě se formovaly v řeckých městských státech. Dokonce i velká část naší politické slovní zásoby – slova jako demokracie, tyranie, samotné slovo „politika“ – zde našla svůj původ.

To všechno je pravda. Ale věci, které tomuto místu vděčíme – jako Američané i jako obyvatelé Západu – jsou ve skutečnosti mnohem, mnohem hlubší. Tyto instituce a myšlenky – tyto instituce a myšlenky byly vnějším vyjádřením základních vlastností, které vidíme u starověkých Řeků – vlastností, které nelze redukovat na žádný konkrétní politický systém nebo teorii.

Zde, v Aténách, jsme poprvé plně nalezli všechny základní rysy, které později definovaly Západ: prudkou individualitu a neúnavnou ambici; odvážné bádání a vynalézání; touhu po objevování, po dobrodružství, riziku a slávě. Nenasytnou zvědavost na svět a principy, podle kterých funguje, hlad po poznání záhad přírody a pochopení tajemství kosmu. Netrpělivost s představou nemožnosti, rozčilující se nad všemi hranicemi a limity, namáhající se nahlédnout do hlubin neznáma.

Nebyly to jen vzorce nebo zásady určité filozofické školy. Byly to charakteristiky lidu – vyjádřené v jejich tradicích, příbězích, fantazii; ve vlastnostech, které požadovali od svých občanů; ve věcech, za které žili, bojovali a umírali.

Znát je znamená znát sebe sama.

To, co zde na tomto místě rozkvetlo, byla západní touha odhalit vše, co nevědomost, temnota a vzdálenost před myslí člověka skrývaly. Řekové nejen formovali dějiny; Řekové nám dali samotné dějiny. Mnohé z toho, co víme o mnoha starověkých civilizacích, pochází téměř výhradně ze záznamů řeckých objevitelů a historiků, objevitelů a historiků, kteří nejen zapisovali dějiny svého vlastního lidu, ale odvážili se i do zahraničí, aby pozorovali a zaznamenávali ságy cizích národů a kultur po celém světě.

Zatímco jiní hleděli dovnitř, Řekové byli první, kdo zaměřili svou pozornost ven, aby se prohnali vzrušením a slávou z vidění všeho podivného a nového. Právě tato vlastnost – právě tato vlastnost – poháněla Západ k vytváření a budování věcí, které jiní nedokázali, a odlišovala nás od tolika jiných kultur a civilizací, kde stabilita a obživa byly nejvyšším cílem života.

Ale po Řecích nezdědíme jen ambice prozkoumávat neznámé; je to přesvědčení, že neznámé lze poznat. Důvěru, že svět lze zmapovat, změřit, mapovat a pochopit – a že v kosmu existuje racionální řád, řízený určitými základními zákony, zákony, které lidé mohou pozorovat a kterým může mysl porozumět.

Toto byl základ západní mysli: naše matematika, naše věda, naše medicína. Naše filozofie, etika a náboženství. Vydláždilo to cestu pro evangelium Ježíše Krista, aby našlo úrodnou půdu v ​​Evropě a rozkvétalo v říši křesťanstva. Byl to základ bohatství křesťanské teologie – Augustina a Akvinského a celé tradice přirozeného práva.

Dala vzniknout civilizaci, která se vyznačovala nejen společnou kulturou, ale také společnou antropologií – společným pohledem na člověka a jeho místo ve vesmíru. Její potomci sdíleli nejen myšlenku přirozeného řádu, ale i osobité chápání ctnosti, osudu a údělu, pravdy, dobra a krásy, kodexu, který určuje, jak by lidé měli žít, a objektivních standardů a ideálů, o které by měli usilovat.

Pro starověké Řeky bylo úsilí o dokonalost samotným principem lidské existence. Veškerý občanský život organizovali kolem soutěže, ambicí a soutěživosti: ve filozofii a poezii, v sochařství a dramatu, v atletice a umění, ve válce a státním umění. Klasické řecké město bylo arénou pro velké muže, kde se mohli testovat a dokazovat, zdokonalovat svůj potenciál neustálým bojem – být nejlepšími, nejsilnějšími, nejkrásnějšími, usilovně se přibližovat k dokonalosti.

Vím, že pro moderní uši to, co jsem právě popsal, tento způsob života, může znít podivně; může to znít dokonce krutě. Ideál mnoha ideologií v naší době se, upřímně řečeno, stal světem dokonalého bezpečí, zbaveným rizika a selhání, bez slávy vítězství ani hanby porážky. V dnešní době až příliš často stavíme směrem dolů. Navrhujeme si standardy tak, abychom zajistili, že nikdo neprohraje; zabýváme se více pohodlím těch nejhorších než potenciálem těch nejlepších. Ty nejvýjimečnější věci mezi námi držíme jako rukojmí průměru, obyčejnosti a průměrnosti.

Muži, kteří postavili Parthenon, ho stavěli výš. Věřili, že nejvyšší a nejušlechtilejší aspirací v životě je předčit všechny ostatní, snažit se být ve všem nejlepší. Starověké řecké městské státy byly plné. Byly plné intenzivní vášně, rivality, frakcí a konfliktů. Ale z tohoto neustálého boje o odlišnost – z toho vzešel velký rozkvět umění, filozofie a politické a intelektuální energie, která proměnila soubor středomořských měst v rodiště největší civilizace světa.

Thumos , jak ho nazývali starověcí Řekové – oheň vášně, síly, odvahy, hrdosti – je srdcem velké civilizace. A bez něj? Bez něj národy ztrácejí vůli bojovat, vůli usilovat, vůli přežít  .

Dnes na tuto vlastnost příliš velká část Západu zapomněla. Postupem času jsme se my na Západě začali stydět právě za to, co nás dělalo výjimečnými. Cítili jsme se trapně, že nás naše úspěchy odlišují od zbytku světa. Naše prosperita se nějakým způsobem stala zdrojem viny. Už jsme nevěřili, že si svou velikost zasloužíme a že jsme si ji zasloužili. 

Slovo „nacionalismus“ se stalo sprostým slovem. A tak jsme strhli naše památky; odsuzovali jsme naši vlastní historii. A na příliš mnoha místech jsme učili naše děti, aby se styděly za země, které zdědí. Přitom jsme otevřeli naše hranice, outsourcovali náš průmysl a nechali naše armády chřadnout a rozkládat se. 

A s každým dalším rokem se zdálo, že jsme outsourcovali stále více naší suverenity a přenášeli svá rozhodnutí na globální byrokracie, které byly daleko mimo dosah naší kontroly.

Ale jiní byli až příliš rádi, že zaplnili vakuum, které jsme po sobě zanechali – vakuum, které po sobě zanechala naše slabost. A jak sebevědomí Západu sláblo, jeho protivníci a rivalové se jen stávali asertivnějšími a budovali místo nás své vlastní bohatství a moc.

A nyní, dnes, se nacházíme na křižovatce. Protože příští desetiletí a rozhodnutí, která učiníme, napíší příběh příštího století. Kurz, kterým se vydáme, určí, zda si Západ udrží své místo v čele světa, nebo se smíří s budoucností atrofie, otroctví a úpadku. Buď se rozhodneme jednat nyní, nebo ztratíme možnost jednat vůbec.

Za prezidenta Trumpa se Spojené státy rozhodly. Volíme neomlouvané úsilí o národní moc: převzít zpět kontrolu nad našimi klíčovými dodavatelskými řetězci, re-industrializovat naši ekonomiku, obnovit naši obranu, bojovat o dominanci v technologiích a průmyslových odvětvích budoucnosti. 

Rozhodli jsme se dosáhnout nových hranic: v pokročilé výrobě a v super-inteligenci; v dronech, zbraních a válčení; v čipech, minerálech, kybernetice a všech dalších oblastech lidských možností. Uvolnit naši energii, obnovit naše továrny, vrátit naše astronauty na Měsíc a zahájit novou éru objevování vesmíru.

Přes všechny své vznešené ideály nebyli starověcí Řekové naivní. Chápali, že národy mají zájmy. Chápali, že státní umění vyžaduje obezřetnost a diplomacii, ale také chápali, že vyžaduje schopnost použít sílu, když obezřetnost a diplomacie selžou. Chápali, že moc vyžaduje nejen prostředky k obraně, ale také důvěryhodnost, kterou jste ochotni ji použít.

Toto je klasické chápání politiky a státního umění, které se Trumpova administrativa snaží znovu získat – znovu získat nejen pro naši zemi, ale pro celou naši civilizaci.

Věříme, že se Evropa může probudit ze svého dlouhého spánku a znovu roznítit oheň, který zde byl zapálen před tisíci lety.

Už existují náznaky.

Na celém tomto kontinentu jsme svědky toho, co doufáme, že bude začátkem generačního posunu: prudce rostoucích výdajů na obranu, záplavy nových partnerství a programů, rozšířené výroby a produkce, v návaznosti na historické obranné závazky učiněné loni v Haagu. 

Řecko bylo v centru této změny. Lidé z tohoto národa se opět ukázali jako nepostradatelný přítel Evropy i Spojených států, a to ve všem od energetiky přes migraci až po obranu, kde Řecko bylo vzorným spojencem.

A upřímně doufáme, že celá Evropa bude následovat váš příklad.

Ačkoli vášně mohly občas napnout pouta náklonnosti mezi Spojenými státy a Evropou, nesmíme dovolit, aby je přerušily. Společně musíme posílit alianci schopnou čelit hrozbám naší doby.

A můžeme. Protože nevěříme, že transatlantické přátelství by mělo být nulovým součtem. Právě naopak: naší vizí je aliance, jejíž síla je větší než součet jejích částí. Je to vize, kterou jsme viděli v akci teprve minulý měsíc v bezprecedentní nové dohodě mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem – dohodě, která přetvoří Arktidu a posílí bezpečnost celého NATO. Všichni tři partneři v této dohodě z ní vyšli vítězně. Celá Evropa – a NATO i Spojené státy – se díky ní staly bezpečnějšími, silnějšími a zabezpečenějšími.

Chceme vyhrát společně. Musíme vyhrát společně.

Dnes se stalo módní věřit, že osvícená zahraniční politika znamená upřednostňovat globální společenství před vlastním lidem. A myslím si, že i v tomto ohledu se máme od mužů starověkého Řecka hodně co učit, protože věděli, že na loajalitě k národu není nic sobeckého ani špatného, ​​ani na boji za obranu jeho zájmů nade vše. 

Věřili – a to zuřivě – v ideál velkého člověka: výjimečného jedince, který dosahuje nesmrtelnosti vlastními činy. Věřili však, že sláva a reputace, tyto věci se získávají úsilím, obětováním a velkým úsilím pro něco většího než je člověk sám. Opakujícím se hrdinou starověkého Řecka byl muž, který byl ochoten zaplatit jakoukoli cenu za věc hodnou jeho loajality.

Vidíme to u Sokrata, který odmítl opustit zkoumání pravdy i za cenu vlastního života. Vidíme to v legendárním boji 300 Sparťanů – obklíčených a beznadějně přečíslených obrovskými perskými armádami – kteří odmítli šanci na záchranu a rozhodli se bojovat do posledního muže, než aby opustili své místo nebo se vzdali své povinnosti. A vidíme to v epickém mýtu o Achillovi, kterému je nabídnuta možnost vrátit se domů a žít dlouhý a pokojný život – ale místo toho se rozhodne zůstat v Tróje a zahynout ve snaze o věčnou slávu.

Toto – toto jsou vlastnosti, které formovaly západní morální představivost. Od křesťanského mučedníka, který odmítl zradit svou víru, až po vlastence, který položil život za svou zemi; od svatého Tomáše Mora až po bitvu u Alama, prolínají se nesmrtelnými závěrečnými slovy Deklarace nezávislosti Spojených států, která říkají: „Vzájemně si slibujeme své životy, své štěstí a svou posvátnou čest.“

Právě od Řeků zdědil Západ smysl pro povinnost – nezlomnou věrnost svému kodexu, své věci, své zemi. Naši hrdinové, hrdinové Západu, jsou ti, kteří se rozhodnou zůstat věrni své povinnosti právě tehdy, když je to nejtěžší a nejbolestivější: muž, který je vázán svým slovem, voják, který neopustí své místo, kapitán, příslovečný kapitán, který se potopí se svou lodí.

To se zcela liší od toho, co vidíme i nyní, například u fanatiků, jako jsou radikální mulláhové v Íránu, jejichž kult smrti oslavuje dětské sebevražedné atentátníky jako národní hrdiny a mučednictví zobrazuje jako samoúčelný cíl.

Naši hrdinové – naši hrdinové mohou být ochotni zemřít za svou věc, ale naši hrdinové neuctívají smrt. Právě proto, že si vážíme života, začínáme rozpoznávat hrdinství v těch, kteří by ho raději obětovali, než aby zradili své zásady. Nyní bereme západní pojetí těchto věcí – hrdinství, čest, povinnost – jako samozřejmost. Předpokládáme, že tyto věci jsou nějakým způsobem univerzální pro všechny lidi ve všech dobách a na všech místech. Nejsou. Jsou produktem odlišného charakteru, osobitého charakteru, který zde vznikl a utvářel celý příběh civilizace, která přišla po něm. Civilizace, za jejíž obranu musíme dnes bojovat se stejnou vášní jako naši předkové.

Muže, kteří postavili Parthenon, vystřídali architekti evropského křesťanstva, kteří postavili katedrály v Miláně, Kolíně nad Rýnem a Florencii. Snaha o zdokonalení lidské podoby, která poháněla starověké řecké sochaře, našla nový výraz u Michelangela. Hledání struktury vesmíru řeckými filozofy zdědil Koperník, poté Galileo, Kepler a Newton.

Hlad po nových znalostech, to je to, co dalo vzniknout Magalhãesově první expedici kolem světa, Kolumbovu objevení Ameriky a nakonec cestě Apolla 11 na Měsíc. A vlastnosti, které vedly Alexandra k dobytí celého známého světa, se znovu objevily u Caesara, poté u Karla Velikého a Cortese.

A v Americe se tatáž tradice znovu objevila. Otevřená a divoká země se stala místem velkého oživení západní fantazie a ambicí. Řecká touha po nových obzorech se stala americkým duchem pohraničí. Civilizace Athén a Říma proměnila začínající přímořskou republiku v kontinentální říši.

Největší Američané všech generací nesli nezaměnitelné rysy svých předků – narodili se v Aténách, formovali se Římem, byli pokřtěni v křesťanstvu, zocelili se v peci středověké Evropy, byli obdařeni anglickým géniem pro svobodu a poté přeneseni přes Atlantik, aby se znovuzrodili na březích nového světa. 

Společně musíme znovuobjevit tohoto ducha. Jsme v inflexním bodě – inflexním bodě nejen v dějinách mého národa, ale v inflexním bodě celé naší civilizace. 

Hrozby, kterým čelíme dnes, jsou stejně reálné, jako byly na dramatickém jevišti starověku.

Národní zájmy nezmizely tváří v tvář mezinárodním institucím. Válka nezmizela jen proto, že jsme preferovali mír. Jiné státy se nadále ozbrojovaly, usilovaly o vliv, soupeřily o území, technologie, zdroje, trhy, energii a moc.

A teď je tu zase válka. Zase nová konkurence mezi velmocemi. Zranitelnost, agrese, terorismus, celý vesmír nových hrozeb a útoků. 

A proto musíme znovu vybudovat naše instituce a spojenectví, abychom těmto hrozbám mohli společně čelit – s vědomím, že účelem těchto věcí není zrušit suverenitu národů, které je tvoří, ale bránit je. A že národy se nemusí vzdát své odlišné identity, aby si uvědomily své společné zájmy.

S našimi partnery zde v Řecku jsme vybudovali model, který by odpovídal našim požadavkům. V našich partnerstvích v oblasti obrany, energetiky a technologií, v naší společné ambici zabezpečit evropské hranice před hrozbami masové migrace.

Naše přátelství sahá až do nejranějších let mého národa. Když Řecko v roce 1821 po staletích osmanské nadvlády znovu získalo nezávislost, Američané v tomto boji rozpoznali něco povědomého. O tři roky později velký americký státník Daniel Webster přednesl slavný projev v Kongresu, v němž pomohl představitelům mladé americké republiky představit věc řecké revoluce.

A začal tím, že upozornil jejich pozornost na všechno kolem nich. Ve svém projevu řekl toto: „Tato svobodná forma vlády, toto lidové shromáždění… tato praxe svobodné debaty a veřejné diskuse, souboj mysli s myslí… dokonce i budova, ve které se shromažďujeme, tyto proporcionální sloupy, tato zdobená architektura, to vše nám připomíná, že Řecko existovalo a že my, stejně jako zbytek lidstva, jsme jeho velkými dlužníky.“

Tato slova jsou dnes stejně pravdivá jako tehdy, když je pronesl. A my všichni – nejen Američané, ale i Evropané a naši přátelé na Západě – se musíme znovu naučit lekce, které si naši předkové z tohoto místa a z jeho historie vzali.

Dějiny Řecka – dějiny Řecka nám nenabízejí jen letmý pohled – nenabízejí letmý pohled na naše instituce v jejich nejranějších podobách. Dějiny Řecka nám ukazují obraz nás samotných.

Ukazuje nám, že naše dědictví je dědictvím velkých hrdinů a že bychom měli být hrdí – že bychom měli být nesmírně hrdí – na to, odkud pocházíme. Měli bychom žasnout nad tím, co naši předkové vytesali z této krajiny. Příběh naší civilizace je největším příběhem, jaký kdy lidstvo zná. A začal zde, s prvními muži a ženami Západu. Od nich – od nich – můžeme znovuobjevit ctnosti, odvahu a sílu čelit nebezpečím, kterým v naší době čelíme.

Děkuju. 

(Potlesk.)

Protože jsem včera natáčel u Petra Hájka, klasická analýza vyjde zase až zítra. Dnes bych jí už nestihnul. Rubio mne zaujal. Děkuji za pochopení.

Je čtvrtek 8. říjen 2026 ráno 03:30, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

ag3l

MAP 2723 Ruské tryskové drony = nová rychlost 900km/h. Stačilo pár týdnů jejich útoků a většina ukrajinských stíhaček F-16 je už mimo provoz. Sub-organizace NATO proto vidí jedinou obranu proti ruským tryskovým dronů = ihned zaútočit raketami přímo na Rusko! Bude tedy brzy III. světová válka? Analýza

Putin chystá letos v zimě válku proti Ukrajině podle všeho rozhodnout masivními útoky svých nových tryskových dronů proti ukrajinským městům, a zničit je. To včera v tamním Parlamentu potvrdil i zástupce velitele letectva Ukrajiny plukovník Jurij Čerevašenko. Čeravašenko při svém vystoupení dále varoval, že ruské tryskové drony budou brzy létat rychlostí 800 až 900 km/h, a budou tvořit až 80% všech útočících hloubkových dronů. Půjde tak o tisíce tryskových dronů měsíčně, které budou na Ukrajinu útočit. A klíčová otázka tedy zní:  Čím je hodlá Zelenského režim ničit, aby neprohrál válku? Protože už v září jich zaútočilo 3200, a Putin jejich výrobu stále usilovně zvyšuje. A protože v září už činil podíl tryskových dronů útočících na ukrajinská města a infrastrukturu průměrně 40% všech dronů, lze předpokládat že na přelomu prosince a ledna by jich mělo útočit 6400 měsíčně.  

Plukovník Čerevašenko se včera v ukrajinském parlamentu holedbal, že tryskové drony budou ničeny stíhačkami F-16. A ve shodě se západním mainstreamem se dovolával několika jednotlivých sestřelů tryskových dronů kanóny 20mm stíhaček F-16, a nebo raketami vzduch-vzduch AIM-9 a AIM-120 vypuštěnými stíhačkami F-16. 

Plukovní Čerevašenko je tak zřejmě další z celé řady zcela pomatených Ukrajinských vojevůdců, kteří absolutně ignorují prostou matematiku války. 

Ukrajina podle analytiků obdržela celkem 44 stíhaček F-16, ale 5 jich už ztratila. Ze zbývajících 39 je už více než jejich polovina mimo bojovou službu, protože se jedná o velmi staré olétané draky, které potřebují mimořádáně náročnou údržbu. A musí po každých 300 hodinách letu, mimo běžnou letištní údržbu, ještě do generální opravy v Belgii, a ta trvá přitom celé měsíce. NATO sice plánuje dodat Ukrajině dalších 40 F-16, ovšem opět starých olétaných draků. A termín jejich dodání nebude prý dřív než do léta příštího roku, pokud vůbec. 

Matematicky tedy bude přibližně letos v zimě stát 20 ukrajinských F-16 proti 5000 ruských tryskových dronů měsíčně. Protože F-16 musí na každou hodinu letu absolvovat 15 hodin letištní údržby, může jedna ukrajinská F-16 každé dva dny bojovat proti ruským dronům pouze 3 hodiny. Tedy za měsíc může bojovat 45 hodin. Každý měsíc má 720 hodin, a všechny provozuschopné ukrajinské stíhačky F-16 mohou (20 stíhaček) v něm může bojovat celkem pouze 900 hodin. Tedy každou hodinu může být ve vzduchu jen 1.25 ukrajinské stíhačky F-16.

Ruský dron vypuštěný ze základny «Цимбулова» to má do Kyjeva 482km. Protože bude útočit i za Kyjev, poletí každý dron přibližně průměrně hodinu. Každou hodinu tak Rusové mohou proti Ukrajině vysílat průměrně 6.94 tryskového dronu, kdežto Ukrajina proti nim může průměrně za stejnou hodinu vyslat pouze 1.25 stíhačky. Rusové ovšem nemají jenom základnu «Цимбулова», a jejich tryskové drony mohou navíc létat i po oddělených náletových trasách, které jsou od sebe vzdáleny i několik desítek kilometrů. 

To ovšem není všechno. Ukrajinské stíhačky F-16 mají mimořádně olétané draky. Strukturální integrita těchto draků je výrobcem zaručena na 8000 hodin, a po nich musí být F-16 plně odepsána, protože by se mohla rozpadnout ve vzduchu. Belgické, nizozemské i norské draky F-16, které Ukrajina obdržela, byly většinou olétány až na jejich samou hranici, a některé musely být dokonce odepsány ještě dřív, než mohly být předány Ukrajině, protože 8000 hodin letů už měly za sebou. 

Provádět stíhací let ruských tryskových dronů představuje pro staré draky ukrajinských F-16 velkou zátěž, protože musí při rychlostech těsně pod 1 Mach provádět složité manévry, aby mohly tryskový dron zaměřit a zničit svým kanonem 20mm. Tyto manévry probíhají pod výrazným přetížením gravitace a namáhají tak integritu starého draku ukrajinských F-16. Sestřelování dronů kanonem 20mm je však výrazně levnější, než jeho sestřelování raketami AIM-9, (400 000 USD), nebo AIM-120, (1 500 000 USD). Cena ruského tryskového dronu je přitom pouhých 60-75 000 USD.

Ukrajina tak sice může teoreticky od října 2026 do jara 2027 každý den sestřelit stíhačkami F-16 jeden až šest nalétávajících ruských tryskových dronů, tedy může dokázat skoro zničit celou jednu hodinou salvu ruských tryskových dronů ze 24 takových salv vypouštěných denně.

Ovšem budou-li F-16 sestřelovat ruské tryskové drony svými kanony 20mm, bude se počet ukrajinských stíhaček F-16 schopných provozu velmi rychle snižovat kvůli namáhaní jejich starých olétaných draků při střeleckých útocích na tyto drony. A navíc budou tyto stíhačky F-16 muset absolvovat velké přelety ze svých základen u severní rumunské hranice až do středu Ukrajiny, a potom mezi jednotlivými nalétávajícími drony, protože kanonem 20mm lze dron sestřelit pouze ze vzdálenosti pár set metrů. A ukrajinské stíhačky F-16 tak rychle těmito přelety vylétají své zbývající hodiny letu, a budou muset buď do generální opravy v Belgii, a nebo budou muset být definitivně odepsány pro překročení maximálního limitu 8000 letových hodin. 

V případě, že budou ukrajinské F-16 sestřelovat ruské tryskové drony raketami AIM-9, ušetří to sice jejich draky o něco déle letuschopné, protože teoreticky jim stačí přiblížit se ke tryskovému dronu na 30km, ovšem cena za zničení 6 dronů denně v hodnotě 450 000 USD se vyšplhá na 2 425 000 USD nejméně. A v případě AIM-120 mohou drony ničit i na 100km ovšem cena za sestřelení 6 dronů v ceně 450 000 USD se vyšplhá až na astronomických 9 025 000 USD. 

Ukrajinští válečníci i politici jsou obecně známi jako mimořádně velcí pohádkáři. Před pár dny, 29. srpna se chlubil jejich vrchní vzdušný komandýr generál poručík Anatolii Kryvonožko, že za dva roky všechny ukrajinské stíhačky F-16 zničily celkem 3150 vzdušných cílů, včetně 666 ruských střel s plochou dráhou letu, a provedly 650 úspěšných bombardovacích náletů. A zničily taky celkem 2500 ruských dronů!!!

Tedy 2 poslední roky staré ruské vrtulové drony Geranium pustošily Ukrajinu. A ta ačkoli dělala vše, aby je všechny sestřelila. Dokázala za celé tyto 2 roky, nasazením všech svých stíhaček F-16, podle svého nejvyššího vzdušného komandýra Kryvonožka, jich sestřelit jen 2500!! Tedy průměrně jen 100 měsíčně? A teď mají ty samé stíhačky F-16,  ovšem už jen v polovičním počtu, podle Kryvonožkova prvního zástupce plukovníka Čerevašenka dokázat měsíčně sestřelit přes 6000 nových ruských tryskových dronů?  Pohádka!?  Tím spíš, že nové ruské tryskové drony létají už ne 250km/h, ale 600km/h! A budou prý i 900km/h. 

Plukovník Čerevašenko však včera vysvětlil ukrajinským poslancům i poněkud značně odlišnou metodu, jak zničit všechny ruské tryskové drony. A nebyl sám. Na stejný nápad včera přišla i známá sub-organizace aliance NATO. A tuto část dnešní analýzy vysvětlím dnes večer na TV Protiproud u Petra Hájka. Protože tady už veškerá sranda končí. Hrozí totiž přímá válka EU proti Rusku. 

Je středa 7. říjen 2026 ráno 04:46, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

tx5a

MAP 2722 “Syndrom Kasandry” – Nový ruský válečný komplex děsí analytiky CIA! Včera na Ukrajině poprvé udeřila nová ruská zbraň KUB-10ME, na kterou Ruská armáda netrpělivě čekala. Nová ruská ofenzíva tak už bude provedena podle “děsivé” doktríny “FEC”?! Analýza

Na jaře 2025 začala ruská armáda na malých vybraných částech ukrajinského bojiště aktivně experimentovat s vedením taktického boje podle své nové frontové bojové doktríny FEC, (Fire Engagement Complex – Komplex boje proti palbě). A hned první výsledek = v malém prostoru fronty, kde operovala jediná ukrajinská brigáda, bylo za 150 minut trvání ruského útoku FEC, zničeno 42 ukrajinských obrněných vozidel a děl, a značné množství pěchoty, = vyděsil západní válečné plánovače k smrti. A substruktury CIA zaměřené na Rusko začaly okamžitě a intenzivně tento vývoj ruského bojového systému FEC sledovat a zkoumat. 

Včera ruská armáda poprvé do frontových bojů úspěšně nasadila dlouho očekávaný dron-projektil KUB-10ME koncernu Kalašnikov, oficiálně klasifikovaný jako “taktický systém řízené munice”. KUB-10ME včera zničil ukrajinské mobilní odpalovací zařízení raket “Bastion-03“, chystající se 10-20 kilometrů od frontové linie odpálit svůj smrtící náklad. Krom potvrzení účinnosti nového ruského systému KUB-10ME, přesně zasahovat a ničit nepřátelské “pohybující se” cíle, je na této události ještě důležitější, že ruský taktický válečný systém FEC, který západní analytiky děsí, tím získal svou poslední součást, a ruské taktické frontové operace FEC tak už mohou být brzy zahájeny v plné své síle. (Celé video útoku KUB-10ME proti Bastion-3, ze kterého je tato fotografie, najdete zde.)

Je velmi signifikantní, že evropští političtí stoupenci prodlužování války proti Rusku na Ukrajině, ačkoli mají už od roku 2025 dostatek informací o přípravě ruské armády na aktivní vedení této války už podle nové frontové doktríny FEC, nebyli dosud schopni vyvinout stejně komplexní škálu nových zbraní, prostředků a přístrojů, která je pro vedení těchto bojů novým moderním způsobem FEC naprosto nevyhnutelná. 

Než celý nový ruský systém FEC, jak funguje, a z jakých zbraní se skládá, podrobně vysvětlím. Vrátím se ke včerejší analýze, a dokončím ji. V analýze jsem podrobně vysvětloval, proč německé protivzdušné rakety IRIS-T, které za miliardu USD slíbil v neděli v Kyjevě Friedrich Merz, někdy dodat svému kyjevskému chráněnci Zelenskému, nemají žádnou šanci odvrátit současné ničivé ruské útoky novými tryskovými drony proti ukrajinským městům.

A je opět velmi signifikantní, že Merz a Zelenskyj, i další hlavní evropští zavilí Rusofobové a fanatičtí válečníci, i celá smečka bruselských Komisařů, měli už od května 2023 kompletní informace od profesionálních vojenských zpravodajských analytiků, že Rusko se chystá v létě 2026 zahájit hromadný přechod z vrtulových dronů Geranium na tryskové drony Geranium. A že všichni tito západní Hlavouni však hromadně propadli známému “syndromu Kasandry“, a hromadně navzdory varováním označili “Rusáky” za zcela neschopné “Hlupáky”, a tvrdošíjně několik let argumentovali, že Rusové nejsou schopni žádného moderního technologického vývoje, který by předčil jejich západní technologie. 

Výsledek tohoto “syndromu Kasandry” je teď znám. Ruské tryskové drony od léta 2026, přesně jak varovali západní analytici už v květnu 2023, ničí ukrajinská města, železnice, datová centra, přístavy, a napadají veškerou infrastrukturu a logistiku. A celý kolektivní Euro-Západ proti nim nemá žádné zbraně, které by nebyly několikanásobně dražší, než jsou ruské tryskové drony. A které by nebyly vyráběny v nicotných počtech, oproti tempu výroby ruských tryskových dronů. 

Proč však někteří západní hlavouni propadli v obou případech (tryskové drony i systém FEC) “syndromu Kasandry”, může být velmi zajímavé.

Němci se už od roku 2023 intenzivně sněží prodat své rakety IRIS-T Peru, Kolumbii a hlavně Brasilii, a zatím se jim příliš nedaří. Brasilie dokonce už podepsala dohodu s britským konsorciem EMADS a italským Leonardo na dodávky jejich protivzdušných raket a radarů stejné kategorie jako jsou IRIS-T.

A proto vyrazil na přelomu června a července 2026 Merzův ministr zahraničí Johann Wadephul na slavnou několikadenní návštěvu Brasilie, a v čele prestižní delegace společnosti Diehl Defence při ní uzavřel dohodu o porozumění s brazilskou společností AEL Sistemas, která by v budoucnu mohla začlenit i německé rakety IRIS-T do nově budované brazilské PVO, a to vedle systémů italských a britských.

A protože k prodeji těchto obyčejných předražených euro-západních zbraní, které přitom neumí nic zvláštního, jako zbraně ruské, americké, a nebo čínské, a je jimi celý světový trh zcela přesycen. Nutně potřebujete. Aby tyto euro-zbraně dosáhly aspoň nějakých mediálně zajímavých výsledků v nějaké válce. Proto, aby politici, kteří je v chudých rozvojových zemích koupí, nebyli u svých voličů hned za absolutní blbce a korupčníky. Vyrazil Merz do Kyjeva a Zelenskému jich v neděli pár nadělil. Ovšem proto přeci musel před tím propadat “syndromu Kasandry”, je logické, že? 

 Včera se Rusové v prostoru ukrajinské ofenzívy Vivaldi najednou přestali stahovat, a přešli do protiútoků. A to je zajímavé, protože ve stejný den Rusové poprvé nasadili do bojů na frontě taktický systém řízené munice KUB-10ME. A mohou tak už vést boje podle své nové doktríny FEC. Tuto doktrínu na této mapě v analýze vysvětlím, protože tato mapa je pro laiky krásná, a dobře se tak na ní bude “FEC” demonstrovat. Černým kolem jsem pro lepší orientaci označil Slovjansk a pentagonem Izjum.

Jak jsem psal na začátku dnešní analýzy – CIA na jaře 2025 odhalila, že Rusové chystají zcela nový, převratný operačně taktický způsob, jakým budou brzy vedeny frontové boje, a nazvala jej FEC. A  nahlásila, že za 150 minut bojů proti jedné ukrajinské brigádě vedených podle této nové doktríny Rusové zničili 42 ukrajinských obrněných děl a transportérů a tanků, a velké množství pěchoty. Tehdy však Rusové pouze vyzkoušeli, jak bude doktrína FEC v budoucnosti na frontě aplikována. A hlavně použili tenkrát pouze část nových typů zbraní a prostředků. A to proto, že ještě všechny zbraně a prostředky nebyly na jaře 2025 k dispozici, ale teprve se urychleně dokončoval jejich vývoj.  

Celý systém FEC budu popisovat postupně, ačkoli působí současně.

Teď se vraťte k mapě v dnešní analýze a dobře si na ní prohlédněte dobře viditelné toky řek Severní Doněc, Oskol, Žrebec, a přehrady a nádrže. Rusové původně před ofenzívou Vivaldi stáli několik měsíců o 10-15 km západněji, než stáli včera. A z tohoto prostoru, ze kterého se stáhli, svými drony řízenými rádiovými signály předtím napadali a ničili veškerou ukrajinskou dopravu mezi městy Izjum a Slovjansk, a Ukrajinci tak nemohli takřka zásobovat své jednotky v bitvě o město Konstantinivka, které leží mimo mapu směrem na jihovýchod na protažené přímce Izjum-Slovjansk.

Jakmile začátkem září skončila bitva o Konstantinivku, a Rusové ji dobyli, mohli z ní už začít svými drony řízenými rádiovými signály útočit i na Slovjansk, a to před tím nemohli, protože na takovou dálku je nemohli ovládat. Navíc z Konstantinivky už teď mohou na Slovjansk i útočit drony na optických vláknech, kdežto to přes řeky z prostorů, které teď při operaci Vivaldi vyklidili předtím nemohli, protože drony na optických vláknech nejsou naprosto vhodné k útokům přes řeky!

Co se včera změnilo, Rusové nasadili KUB-10ME, a mohou s ním útočit přes řeky i z prostorů, které předtím vyklidili!

KUB-10 ME, zdroj koncern Kalašnikov. 

Rozdíl mezi klasickým dronem řízeným rádiovými signály a projektilem KUB-10ME je zásadní. Klasický dron, když je operátorem vypuštěn, jakmile vletí do prostoru rušeného REB okamžitě spadne, a jeho operátor se tomuto REB prostoru nedokáže včas vyhnout, protože ho neumí nijak zjistit. Navíc k řízení klasických dronů je třeba antén, a ty prozrazují polohy doupat operátorů dronů. A ta jsou pak cíleně ničena. 

Když CIA hlásila, že Rusové zničili za 150 minut 42 ukrajinských obrněných vozidel, Rusové je zničili pouze drony na optických vláknech, protože projektily KUB-10ME ještě neměli. Drony na optických vláknech nelze rušit REB, stejně jako nelze rušit projektily KUB-10ME, ačkoli z důvodů jejich pokročilé elektroniky, přestože signály přijímají a vysílají po rádiových vlnách. Nový ruský způsob vedení války na frontě FEC tedy potřebuje, jak drony na optických vláknech, tak projektily KUB-10ME. A proto možná teď Rusové prý přešli do protiofenzívy proti ofenzívě Vivaldi.

Ruský systém ničení nepřítele na frontě FEC se dále skládá z průzkumných dronů, a projektily KUB-10ME jsou vybaveny kromě výbušné hlavice 11kg, i vysoce citlivými kamerami, a při letu stále přenášejí jejich obraz do počítačů řídících všechny frontové operace FEC. Drony na optických vláknech podobné obrazy přenášely pouze po optickém vlákně k jejich operátorům, a ti byli tak blízko fronty, že tento signál dále přes antény nepřenášeli, aby antény neprozradily jejich polohu, a nebyli zničeni. Obdobně klasické drony řízené rádiem neměly tak pokročilou elektroniku, aby mohly přenášet záběry svých kamer na velké vzdálenosti a ve vysoké kvalitě, a navíc jejich obrazy byly silně rušeny REB. Všechny tyto nedostatky projektil KUB-10ME odstraňuje. 

Pro pochopení kam ruská doktrína FEC míří, a proč je tak děsivá, je důležité nejdřív pochopit, jak vypadá současné válčiště. A v jeho popisech se zajímavě shodují jak analýzy CIA, tak ruské zdroje. Včera ruský voják Дмитрий vysvětloval, jak vypadala jeho 65 denní mise na frontě. Všech těchto 65 dní byl na přední linii sám, a nevedl žádné boje, aby nebyl odhalen, a jen “nepřetržitě z úkrytu poslouchal a monitoroval úsek fronty kolem sebe, a hlásil bezpečným rádiovým spojením veliteli svého praporu, kde se v jeho okolí vyskytuje ukrajinská pěchota, na která místa létají ukrajinské dopravní drony se zásobami, a ze kterých azimutů slyší zvuky vojenské techniky, výstřely děl nebo automatických zbraní, atd. Celou misi 65 dní Дмитрий zhodnotil jako klidnou bezpečnou práci, a jediné nebezpečí prý představovala jeho cesta z pozorovacího stanoviště do týlu po ukončení mise. (Video cca 01:00 minut zde)

Obdobně hlásí i CIA – na frontě už nyní nelze bojovat o nějaké opěrné body, a nebo je bránit, protože jakmile je jakákoli útočná, a nebo bránící skupina odhalena, okamžitě je napadena a ničena ruskými drony, klouzavými bombami, děly 152mm, nebo raketami všeho druhu, a tyto útoky neustanou, dokud není zcela vyhlazena. Totéž se týká všech obrněnců, automobilů, nebo děl, které se do zóny ruské FEC opováží vniknout. Ukrajinští operátoři dronů se v ruské zóně FEC musí celý den na bojišti schovávat, protože jakmile opustí své doupě, třeba aby opravili a nebo nahradili ruským dronem zničenou anténu, bez níž nemůžou navádět své drony, ruské průzkumné drony okamžitě odhalí jejich polohu, protože neustále slídí v místech, kde byly předtím zjištěny satelitní antény Starlink, a okamžitě na takto odhalené doupě přiletí bomba KAB, a nebo raketa.

Ztráty ukrajinských operátorů dronů počítané podle našeho sociologického referenčního zdroje z Poltavy už trvale představují 15-20% ze všech týdně pohřbených rodáků z Poltavy, kteří ve válce padli. Je zajímavé, že počet pohřbívaných operátorů dronů z Poltavy se začíná pomalu rovnat počtu pohřbívaných vojáků, kteří byly ruskou stranou předáni Ukrajině k jejich identifikaci a k pohřbu. A tito předání padlí vojáci přitom padli už v letech 2023 až 2025. Hlášení CIA o nemilosrdném vyhlazování ukrajinských operátorů dronů na frontě, tak tyto pohřby plně podporují. 

Ruské jednotky, které už vedou boj podle doktríny FEC, respektive jsou už vybaveny, aby ho mohly vést, proti Ukrajincům používají poměrně nové taktické postupy. Typicky třeba svými průzkumnými drony nenápadně sledují noční trasy ukrajinských opravářských čet, které vyrážejí z týlu, aby směrem ke frontě opravily zničené rádiové antény. A trpělivě čekají, až jim postupný noční pohyb ukrajinských opravářských čet prozradí, kde jsou hlavní doupata ukrajinských štábů, nebo operátorů dronů. Směrové antény, které tyto čety totiž opravují, vedou do týlu právě od těchto doupat v řadě za sebou, protože signál se předává z jedné antény na druhou relativně úzkým paprskem, a antény jsou proto srovnány v řadě za sebou. 

Analytici substruktury CIA založené k podrývání Ruska současnou frontu a ruskou doktrínu FEC popisují ve zkratce takto: Současná (ukrajinská) obrana se transformovala z řetězce opěrných bodů na řetězec pozorovacích stanovišť. Přední pozice jsou drženy jen krátce a ihned při boji vojáky rychle opuštěny, a jsou bráněny hlavně minami odpalovanými na buď na dálku, a nebo kontaktem, a to tak, aby vlákaly útočníky do boční palby, protože průhledné bojiště přesycené drony dělá z každé pevné, obsazené a bráněné pozice snadný cíl. Útok rovněž tak může trvat maximálně 8 až 10 minut, a proto se už provádějí pouze jednotlivé „nájezdy“ vozidel o délce nájezdu 5 až  9 kilometrů (3,1–5,6 mil) a nájezd musí vždy vést mezi liniemi stromů; při nájezdech jsou motocykly upřednostňovány před buginami, právě proto, že jeden jezdec na motocyklu je horším cílem než skupina. Výuka čisté pěchotní bojové taktiky (AČR ji ještě cvičí?)  je tak nyní považována za prakticky zbytečnou, a v prioritě výcviku je řazena pod střelbu na drony, elektronický REB boj proti dronům, pohyb pod kontrolou vlastního dronu, a transport na bojišti. Ruský systém boje FEC popisuje komplex nových platforem = fronta tak už přepsala celou taktickou gramatiku kolem cyklu senzor-úder, kterému má komplex FEC sloužit.

Analýza CIA o ruské bojové doktríně FEC byla napsána ještě před nasazením projektilů KUB-10ME na frontě. A právě neexistenci těchto pokročilých dronů-projektilů v ruské armádě považuje za jednu z hlavních slabin připravované ruské doktríny boje na frontě FEC. Základní rozdíl mezi ruskou doktrínou FEC a doktrínami NATO a ukrajinské armády pro současný boj na frontě spočívá ve snaze Západu veškeré velení a válčení na frontě centralizovat do jediné neuronové řídící sítě. Kdežto ruský systém FEC je decentralizovaný, a propojen pouze ve strukturách štábní podřízenosti. Ruský systém FEC proto primárně míří na antény spojení, předávající elektronická data o bojišti, či na antény pro řízení dronů. Ruský systém FEC proti svému odhalení používá velmi často spojení mnoha WIFI routery, které je tažené dlouhými tunelovými zákopy odstíněnými proti elektronickému vyřazování, nebo spojení po optických vláknech tažené tunely. 

Velmi krásný je ovšem závěrečný výsledek analýzy CIA. A podle něj jsou “Rusáci” opět “Hlupáci” a jejich nový systém válčení na frontě FEC nemůže západním systémům řízení bojů na frontě, dodávaným Ukrajině nijak konkurovat. Jak vidíte “syndromem Kasandry” netrpí jenom západoevropští a ukrajinští politici a generálové, ale rozšířil se i do CIA. A z toho bude mít Putin určitě radost.

Celou dlouhou a mimořádně skvěle odborně zpracovanou analýzu si můžete v angličtině přečíst zde. Doporučuji.

Je úterý 6. říjen 2026 ráno 04:43, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

to7a

MAP 2721 Německý kancléř Friedrich Merz včera v Kyjevě sliboval Volodymyrovi Zelenskému okamžité dodávky germánských zázračných zbraní, aby udržel Ukrajinu ve válce proti Rusku. Proč? A co tím sleduje? I. část. Analýza

Včera se v Kyjevě odehrálo další kolo stupidní tragikomedie celému světu známé jako pokračující “nezištná německá podpora” prodlužování války Ukrajiny proti Rusku. Podle německých i ukrajinských mainstreamových médií včerejší jednání kancléře Friedricha Merz a prezidenta Volodymyra Zelenského dopadla skvěle, a berlínský vůdce slíbil svému kyjevskému chráněnci zadarmo dodat “ty nejlepší německé zbraně proti ruským tryskovým dronům” v hodnotě celkem 1.46 miliard USD. A jeho kyjevský chráněnec po vyslovení té sumy ihned přišel o všechny zbytky svého rozumu. A začal nadšeně pokřikoval na přítomné novináře, že Ukrajina tak získá tisíce protiletadlových střel IRIS-T, protivzdušných granátů 25 a 40 mm, a dělostřeleckých granátů 155mm, a “Rusákům” s tím vším zle zatopí. A poslušní pisálci se okamžitě pustili do práce a začali hned po Evropě i Ukrajině hlasitě bubnovat, jak to bude zase skvělé, a jak zase “hloupí Rusáci” dostanou díky “chytrým” Němcům a “udatným” Ukrajincům pořádně za vyučenou. A nálety jejich nových tryskových dronů budou brzy úspěšně odraženy. (Video z návštěvy zde)

O čem však západní mainstream včera “poněmecku” přitom svém nadšeném bubnování tak “chytře” pomlčel? Tak na to se hned podíváme. 

Systém IRIS-T je předražená germánská mrcha, a k sestřelování ruských tryskových dronů se vůbec nehodí.

(1)  Nejlevnější varianta rakety IRIS-T známá jako SLS má dálkový dostřel pouhých 12km a výškový 8km, a to při kusové ceně 600 000 USD. Ruský tryskový dron ve standartním provedení stojí přitom pouhých 60 000 USD. Obvod kolem Kyjeva měří 214 km, (Ukrajinci kolem něj plánují okružní dálnici v této délce), a tedy pouze na vytvoření “kruhové” obrany Kyjeva proti ruským tryskovým dronům by bylo zapotřebí 21 baterií raket IRIS-T v konfiguraci nejlevnějších střel SLS. (Počítáno s malým překrytím palebných polí jednotlivých baterií, proto 21.) Tato kruhová obrana by podle analytiků stála celkem 2.898 miliardy USD. (V ceně počítáno na každou baterii, tři palebná vozidla, velitelské vozidlo, a mobilní radar.). Ale celá kruhová obrana by měla k dispozici pouze 504 raket IRIS-T SLS. Respektive, ty by byly v ceně první dodávky 21 baterií. 

Odpalovací vozidlo systému IRIS-T SLS, tedy levnější verze. Dostřel rakety 12km, cena 600 000 USD za raketu, a 138 milionů za komplet 3 palebných vozidel, jednoho velitelského vozidla a jednoho radiolokátoru. Sestřelovat s tím ruské tryskové drony nad Ukrajinou = nejrychlejší cesta ke státnímu bankrotu Německa. 

Celý tento systém 21 baterií rozmístěných v kruhu kolem Kyjeva by byl stejně neúčinný, protože Rusové by snadno, hromadnou salvou pár desítek dronů přelétávajících ve stejném čase sektorem jedné baterie, celý systém přetížili, a většina tryskových dronů by tak do města doletěla.  

(2) Germáni jsou ovšem “chytří”, a tak vymysleli i lepší variantu svých předražených mrch IRIS-T známou jako SLM. Ta už má operační dostřel 40km a výškový 20km, leč je značně dražší. Na pořízení 21 baterií stejné velikosti jako u předchozí verze SLS by se celková cena vyšplhala na 4.2 miliardy USD. Leč bude v ní k dispozici pouze 252 raket IRIS-T SLM, protože každé palebné vozidlo v baterii má jejich odpalovací kapacitu oproti verzi SLS o polovinu sníženu, na 4 místo 8. Střely SLM jsou také mnohem dražší, a nejlevnější přijde na 1.08 milionu USD. 

(3) Ruská týdenní salva tryskových dronů vypálených proti Ukrajině se už minulý týden vyšplhala na 800. Tuto týdenní salvu ruských tryskových dronů navíc doprovází týdenní salva 1100 starých vrtulových dronů. Vrtulové drony při těchto kombinovaných útocích plní novou roli – zahlcují ukrajinskou radiolokační síť, a znesnadňují tak zaměřování nových ruských tryskových dronů. Staré ruské vrtulové drony proto nyní  létají ve výškách nad 5000m, kde je nemohou sestřelovat ukrajinská mobilní automobilová pick-up komanda vyzbrojená kulomety a levnými přenosnými raketami PVO odpalovanými z ramene. Jak se dělo do letošního léta.

Staré ruské vrtulové drony Geranium mají stále ještě tvar létajícího křídla, a jeho značný radiolokační odraz je využit pro nový úkol, zahlcovat ukrajinské radary. Staré drony Geranium navíc při těchto kombinovaných náletech vypouštějí klamné radiolokační a infračervené cíle, aby zmátly ukrajinské stíhací rakety. Nejnovější ruské tryskové drony naopak už nemají tvar létajícího křídla, ale tvar střel s plochou dráhou letu, navíc v nejmodernější úpravě minimalizující jejich radiolokační odrazy. Kombinace toho útoku zcela obchází starou ukrajinskou obranu proti dronům, protože oba typy dronů nyní létají ve výškách, kam zbraně mobilních skupin nedosáhnou. Do výšek jejich letových hladin navíc nedostřelí ani granáty 25mm, ani granáty 40mm, které včera kancléř Merz svému kyjevskému chráněnci s takovou pompou přislíbil. A zmatené ukrajinské radary a stíhací střely často nyní zasahují extrémně levné ruské vrtulové návnadové ruské, místo dronů tryskových.

(4) Německé protivzdušné rakety IRIS-T podle některých analytiků na Ukrajině totálně selhaly ve své hlavní proklamované roli proti ruským balistickým raketám. Dokázaly sice velmi úspěšně zasahovat ruské vrtulové drony Geranium, i ruské starší ne-hypersonické střely s plochou dráhou letu, jako je Kh-101, míra úspěšnosti zásahu až 99% podle oficiálních firemních reklamních prospektů. A protože Kh-101 létá rychlostí 960km/h, dokáží střely IRIS-T zchytit i nový ruský tryskový dron. Problém je však v ceně.

Vyrobit Kh-101 stojí Rusko 2 miliony USD. Vyrobit tryskový dron 60 až 75 tisíc USD. Kdežto cena střely IRIS-T SLS je 600 tisíc USD, ale má pro moderní válku neužitečně krátký dolet 12km. A cena IRIS-T SLM je 1.08 milionu USD. 

Produkce všech raket IRIS-T za rok je nyní mezi 800 až 1000 kusů ročně, a má se do roku 2028 zvýšit na 2000ks ročně. Tedy v roce 2028 bude Německo vyrábět 2000 střel IRIS-T ročně, přičemž současná týdenní ruská salva už činí 800 tryskových dronů, a má se do roku 2027 zdvojnásobit. 

Jak vidíte poměr ceny střely IRIS-T a ceny ruského tryskového dronu je nyní 10 ku 1 nejméně, a v ruský prospěch. A rychlost výroby je nyní 19.2 IRIS-T týdně oproti 800 Geranium-5. A zatímco Rusové zvýší svoji produkci na dvojnásobek do roku 2027, Němci do roku 2028. 

Pokud by Němce napadlo chtít sestřelit každý vyrobený ruský tryskový dron útočící na Ukrajinu, museli by každý rok vyrábět 83 200 raket IRIS-T v celkové ceně kolem 83 miliard USD. A strana AfD by vyhrála příští celoněmecké parlamentní volby, protože už teď její vyšší parlamentní vedoucí Marcus Frohnmaier na adresu včerejší návštěvy Friedricha Merz v Kyjevě hanlivě poznamenal – Při platbách tributů do Kyjeva neexistuje žádný volný den. Aby toto pravidlo Friedrich Merz dodržel, včera se do Kyjeva vypravil. Zatímco pro Němce už v kancléřství žádné peníze nezbývají, Kyjevu byly kancléřem opět přislíbeny další miliardy. 

(5) Německý systém IRIS-T neumí v žádné své konfiguraci na rozdíl  od amerických Patriotů sestřelovat ruské balistické rakety, a ani ruské hypersonické střely. Tento nedostatek je v moderní válce absolutně nemyslitelný.

Jakákoli baterie raket IRIS-T potřebuje na svoji ochranu proti náletu velké skupiny tryskových dronů na své palebné postavení několik automatických protiletadlových počítačem řízených rychlopalných kanónů ráže od 25 do 57mm, a pokud možno aspoň jeden moderní protivzdušný laserový obranný systém. Protože každá baterie systému IRIS-T je tak drahá, vyplatí se protivníkovi proti ní vyslat velké hejno levných tryskových dronů, aby její palebnou schopnost přetížil, a zničil ji. 

Pokud však protivník disponuje taktickými balistickými raketami a nebo hypersonickými střelami, zaútočí na palebnou baterii IRIS-T současně s útokem hejna levných tryskových dronů, i balistickými kazetovými, a nebo hypersonickými kazetovými hlavicemi. Rusové při útocích tryskových dronů současně s nimi vysílají speciální drony s panoramatickými vysoce citlivými kamerami, a mají tak on-line přehled o místech, z nichž jsou proti jejich dronům vystřelovány stíhací rakety. Jakmile je takovéto postavení odhaleno, vyletí na něj z Ruska balistická raketa, a nebo hypersonická střela, a ta k na cíl letí tak rychle, že palebná baterie nestačí opustit své palebné postavení, nehledě na to, že by musela okamžitě přerušit svůj boj s tryskovými drony, a byla by jimi rychle zničena. 

Systém IRIS-T  je tak vysoce předražený pro boj proti současným ruským tryskovým dronům. A bude snadno zničen ruskými taktickými balistickými raketami a hypersonickými střelami, pokud se do něj pustí. Rusové tak mají dvě dobré volby. První nechat Němce, ať se sestřelováním ruských tryskových dronů sami ekonomicky zruinují. A nebo tento proces německé státní likvidace urychlit zničením palebných baterií IRIS-T pomocí vlastních balistických a hypersonických zbraní. Němci plánují v roce 2028 vyrábět 28 baterií IRIS-T ročně. Rusové jim je tak snadno mohou ničit násobně rychleji, než je Němci budou vyrábět.

Rusko nyní vyrábí kolem 70 taktických balistických raket měsíčně, tedy 840 ročně. Na zničení jedné palebné baterie IRIS-T budou třeba 2 až 4 kazetové hlavice. Protože nové ruské tryskové drony nyní převzaly tradiční destrukční úkoly balistických raket a hypersonických střel, tak jak je známe z ničení elektráren a trafostanic v předchozích letech války o Ukrajinu. Rusům se tak uvolnila značná kapacita balistických a hypersonických střel. A ty mohou, a jak tvrdí, se i chystají, použít ke zničení amerických systémů Patriot a německých systému IRIS-T dodaných Ukrajině.

Rusové prý čekají na okamžik, až USA dodají Ukrajině pár raket Patriot, aby ukrajinské baterie Patriot vyjely do palebných postavení, a přestaly se schovávat, protože nemají žádné rakety. Hodlají tedy svými, díky tryskovým dronům, náhle přebývajícími balistickými a hypersonickými zbraněmi vyřešit problém ukrajinské PVO jednou pro vždy. Pokud je výroba raket Patriot a IRIS-T drahá, a pomalá, pak pro výrobu celé palebné baterie platí ještě výraznější negativní několikanásobek.

(pokračování zítra)

Je pondělí 5. říjen 2026 ráno 04:26, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

MAP 2720 Ukrajinská ofenzíva Vivaldi – hodnocení a překvapivý smysl. Proč ji Rusové umožnili? Analýza

Na četná přání dnes hodnocení ukrajinské útočné operace Vivaldi:

(1) Včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil, že v rámci útočné operace Vivaldi jeho vojska od jejího zahájení v září až do včerejšího 3. dne října de-okupovala až 140km2, a zneškodnila desítky tisíc Rusů. Kolik Rusů Kyjevská Soldateska při operaci Vivaldi skutečně zneškodnila, dnes řešit nebudeme. Zelenského číslo je však opět z říše opiátových snů, a nikoli z reality. 

Není ani důležité, že včera Zelenskyj “zmenšil” osvobozené území při operaci Vivaldi z 532km2, jak se Ukrajinci chvástali 26. září na pouhých až 140km2.  Zmenšovat ukrajinské úspěchy sice není Zelenského zvykem. Leč realita je zřejmě, už až příliš zřejmá. 

Důležité je, co Ukrajinci svou operací Vivaldi sledují. A proč jim to Rusové dosáhnout, částečně umožňují. 

(2) Ukrajinci operací sledují cíl, získat hmatatelný úspěch, který by mohli prodat do médií, a tak ukrajinské většinové společnosti. Protože ta začíná pod ruskými údery ztrácet svůj válečný entusiasmus. 

Cílem je, pomocí tohoto hmatatelného malého úspěchu dosaženého bez děsivého krveprolití tak typického pro předchozího nejvyššího válečníka Soldatesky generála Syrského, vytvořit obraz nové “chytré” ukrajinské armády, která bude bojovat “roboty”, a porážet hloupé “Rusáky” bez vlastních signifikantních lidských ztrát.  

Tento cíl je zcela zřejmý už z oslavného článku o “chytré operaci Vivaldi”, který už 23. září publikoval v ukrajinském mainstreamu plukovník Rodion Kudrjašov, zástupce velitele 3. “azovského” armádního sboru vojsk Soldatesky. (Článek je dlouhý. A jde vlastně o operaci PSYOPS, v duchu, jak jsem zkráceně popsal o odstavec výše. Článek je na konci analýzy v celém znění, pro fajnšmekry, kteří chtějí pochopit více o vlivových operacích ve válkách zaměřených na vlastní obyvatelstvo, a obyvatelstvo kýžených spojenců.) Nic totiž takového, jako je “chytrá” válka bez vlastních ztrát, neexistuje, a ještě dlouho existovat nebude, vyloučíme-li války vojensko-technologických velmocí proti jakýmsi Křovákům. 

V operaci PSYOPS na propagaci “chytré” ofenzívy Vivaldi, pokračoval po plukovníkovi Kudrjašovovi 30. září i sám Zelenskyj. Navštívil podzemní velitelství, podle Kremlu nechvalně známého banderovce, generála Andrije Biletskyj, velitele III. azovského sboru, a chválil ho, že při operaci Vivaldi, chytře a bez vlastních ztrát, osvobodil od začátku ofenzívy Vivaldi 176km2, a zlikvidoval 5000 ozbrojených Rusáků, a 250 jich vzal v plen. Povšimněte si – 23. září bylo při operaci Vivaldi osvobozeno 532km2, 23. září už jen 176km2, a včera už dokonce jen “až 140km2”. (Video ze Zelenského návštěvy u nácků AZOV zde, a koukněte na fotografie a odznaky na nástěnce cti, a portrét vlevo od ní. To stojí zato.)

Foto z návštěvy Zelenského u III. sboru Azov 30. září. Zelenskyj ten den nadělil 20 řádů Bohdana Chmelnického za “úspěšnou” operaci Vivaldi. 

Story o úspěšné operaci Vivaldi pokračují neustále. Včera zveřejnili Ukrajinci krátké video, jak se bojovníci III. sboru Azov vzorně lékařsky starají o ruské zajatce získané v operaci Vivaldi. Vzorně se starat o ruské zajatce je docela novinka, ještě loni bylo zvykem řady operátorů ukrajinských dronů se chlubit dobíjením zraněných Rusů, což je trestný čin. Ukrajinci se ze všech sil nyní snaží Ukrajincům představit III. sbor Azov jako “chytrou” a “milou” a “vzornou” a “úspěšnou” jednotku, a nalákat je, aby do ní dobrovolně vstoupili. (Viz zde jejich www a Telegramový kanál.)

Když se “Azovci” začnou náhle slušně chovat k “Rusákům”, a doslova najednou dodržují každou literu zákonů civilizované války,  a ještě se tím chlubí, vyvstává dramatická otázka – proč? 

Putin trvá na neutralizaci Ukrajiny, drastickém snížení její armády, a denacifikaci. A z těchto svých cílů nehodlá ustoupit.

Až se tyto otázky začnou vážně probírat na mírové konferenci. Respektive, až se začne vážně jednat, jak budou konkrétně naplněny. Hodlá Kyjevská soldateska tuto svou současnou pečlivě vybranou elitu své armády, tedy důkladně vycvičené, a válkou kované nacionalisty a banderovce, zuřivě bránit před jejich demobilizací, jak bude Rusko na mírové konferenci tvrdě vymáhat.

Protože k uzavření míru v duchu Putinových podmínek bude Soldateska nakonec donucena tlakem svého obyvatelstva, bude důležité, aby toto obyvatelstvo hledělo na tyto “úspěšné válečné hrdiny proslavené operací Vivaldi” jako na ukrajinské vlastence, a nikoli jako na ukrajinské nacionalisty a banderovce, kvůli nimž drasticky zchudlo, a bylo vtaženo do předem prohrané války s děsivými lidskými ztrátami, Soldateskou násilím zmobilizovaných nebožáků.

A může tak nastat situace, že Putin bude mít mír na dosah škrtu perem. Ovšem bude pro jeho uzavření muset přetrpět jedinou podmínku – aby malá ukrajinská armáda byla tvořena “polidštěnými banderovci”, tedy hrdiny z operace Vivaldi. Protože ti zajistí přetrvávání vypjatého ukrajinského nacionalismu v tamní poválečné armádě i po uzavření míru, a budou tak zárukou, že nová malá ukrajinská armáda se rozhodně v několika poválečných letech nestane hlavní ruskou pátou kolonou na Ukrajině. A naplnění tohoto konkrétního ukrajinského mírového cíle, je zřejmě nejdůležitější záměr současné operace Vivaldi. 

(3) Proč Rusové operaci Vivaldi umožnili?

Úmyslně dnes nebudu rozebírat scénář, zda Putin na ukrajinskou hru Vivaldi při mírových jednáních přistoupí. To rozeberu tuto středu u Petra hájka na TV Protiproud na konci pořadu. Věnovat se ale primárně budeme potenciálnímu konfliktu Ruska proti EUNATO o Kaliningrad, a rostoucí hrozbou rozpoutání krátké jaderné války válečnými fanatiky Bruselského komisariátu proti Rusku. 

Rusové však krom toho mají vážný vojenský operační smyl, aby tuto ukrajinskou operaci Vivaldi umožnili. A ten dnes vysvětlím podrobně.

Na této první schématické mapě vidíte (1) červenou linii = původní ruská postavení před operací Vivaldi. (2) oranžovou linii = současná ruská postavení po operaci Vivaldi. (3) černou šipku = jedinou ukrajinskou zásobovací trasu uskupení bránícího aglomeraci Slovjansk-Kramatorsk. (4) žlutou šipku = jediný náletový směr ruských FPV a optických dronů, odkud bylo možné tuto černou ukrajinskou logistickou tepnu napadat. A v textu analýzy se dočtete, jaký to má pro Rusy geniální smysl, že se dobrovolně stáhli na oranžovou linii. 

Rusko mohlo několik měsíců letošního roku z prostoru mezi červenou a oranžovou linií, kterou jsem označil do mapy nad tímto odstavcem, vypouštět své taktické zabijácké optické a FPV rádiové drony, a napadat jimi veškeré ukrajinské zásobování aglomerace Slovjansk-Kramatorsk. Rovněž tak mohlo z jižní části tohoto prostoru svými taktickými zabijáckými drony útočit na města Slovjansk i Kramatorsk. Teď o tuto možnost přišlo, a zdálo by se, že Ukrajinci dosáhli značného úspěchu, že Rusy z tohoto prostoru vyhnali. Leč ve válce není nikdy nic tak jednoduché, jak se zdá, a opak je pravdou. 

Do této druhé mapy jsem domaloval vysvětlení, proč Rusové vyklidili prostor, který Ukrajinci osvobodili při nynější operaci Vivaldi. Vysvětleno podrobně v dalším textu v analýze. 

Operačním důvodem, proč Rusové letos na jaře dobyli a celé léto udržovali ve své moci prostor mezi červenou a oranžovou linií na 1. schématické mapě, bylo, že z něj vypouštěli své taktické zabijácké drony proti ukrajinskému zásobování aglomerace Slovjansk-Kramatorsk, a proti vojskům Soldatesky bránícím Konstantinivku. Jakmile však koncem léta Rusové dobyli Konstantinivku (v zeleném kole na 2. mapě), a oblast v modrém kole na 2. mapě, mohou už jejich zabijácké drony poprvé vylétat i z těchto prostorů, (zase žluté šipky), a ničit tak ukrajinskou logistiku ve Slovjansku i v Kramatorsku, (zase černá šipka). A to před tím z těchto prostorů nemohly, protože ještě nebyly “osvobozené”.

Prostor mezi červenou a oranžovou linií na 1. mapě, který Ukrajinci v září a říjnu při operaci Vivaldi osvobodili, byl tak pro Rusy už v září a říjnu operačně zcela zbytečný, protože jeho operační důležitost převzaly oba nově dobyté prostory, (modrý a zelený), vyznačené na druhé mapě. A bránit tento “už zcela zbytečný” prostor vyznačený na 1. schématické mapě náhle absolutně postrádalo jakýkoli smysl. 

V analýze MAP 2714 jsem navíc popsal možný ruský “manévr uvolněnými silami 25. nebo 20. armády” pro důležitou útočnou operaci, který ukrajinská operace Vivaldi umožňuje, a který už byl několikrát podobným způsobem těmito armádami úspěšně proveden. 

Putin, jak jsem už rozebíral, Ukrajince k provedení operace Vivaldi, z Kyrgyzstánu, kde byl na summitu, doslova vyprovokoval. A provokoval opět ve dvojici s generálem Kuzovlevem. A to už zde bylo dvakrát. A skončilo to vždy úspěšnou ruskou pastí. Ovšem existuje i třetí úspěšná ruská provokace Ukrajinců k jejich “úspěšné” ofenzívě.

Ukrajinci díky USA a dalším západním spojencům vidí přes satelity “hustotu” nebo “řídkost” ruské obrany. V létě 2022 Rusové záměrně rozředili svoji obranu v charkovské oblasti, a Američané záměrně Ukrajince na tuto ruskou slabost upozornili. Výsledkem tajné spolupráce obou supervelmocí tehdy bylo, že Ukrajinci přestali zuřivě útočit na ruské výsadkáře bránící se na západním břehu Dněpru mezi bývalou Kachovskou přehradou a Chersonem, a rychle se přemístili k Charkovu, a provedli svou slavnou osvobozovací ofenzívu. Leč jejím konečným důsledkem byla Putinova mobilizace, a úspěšné stažení Teplinského výsadkářů na východní břeh Dněpru.

Kdyby však tehdy Ukrajinci Teplinského výsadkáře nahnali do Dněpru, a utopili, a před tímto úspěchem už bezprostředně stáli, Putinova mobilizace by proběhla stejně, leč by byla násobně větší. A hlavně Rusové tehdy USA různými kanály sdělovali, že v případě krvavé koupele Teplinského výsadkářů v Dněpru, použijí jaderné zbraně. 

Současná operace Vivaldi je Ukrajinci organizačně dobře sehrané obsazování území, která Rusové opět podivně organizovaně vyklízejí. Jakmile operace Vivaldi proběhla a dosáhla hranic, které jí Rusové ve svých vlastních plánech přisoudili, začali Rusové masivně ničit ukrajinské internetové společnosti, a dokonce podivně vzplály polské internetové uzly zajišťující ukrajinskou datovou komunikaci se systémem Starlink. Rusové tedy už najednou nechtějí, aby Ukrajinci tak dobře viděli, kde si ředí obranu, a nebo hustí síly na útok.

Rusové umně sérií několika akcí a opatření nalákali nejelitnější současnou ukrajinskou armádní skupinu III. armádní sbor k útoku “Vivaldi” do prostoru, který zcela pozbyl operační důležitosti, a ze kterého nemohou Ukrajinci kamkoli dále pronikat, aby to Rusko ohrozilo, protože k tomu prostě nemají dostatečné síly. Výsledkem je, že elitní III. ukrajinský sbor je nyní v prostoru, který svým významem náleží jednomu z nejslabších ukrajinských sborů. A není tak na směru, kde jsou nejtvrdší boje. 

Podívejme se na mapu směru na Záporoží, a bude hned jasněji:

Do 3. mapy jsem opět domaloval (1) žluté kolečko, (2) dvě zelená kolečka, a (3) bílou šipku. Jejich význam vysvětlím v analýze níže.  

V prostoru označeném žlutým kolečkem se ukrajinskému generálovi Syrskému podařilo od loňského podzimu do letošního jara zahnat ruské Teplinského výsadkáře o desítku kilometrů zpět. Bylo to nejkrásnější ukrajinská ofenzíva za celou dobu války, a Ukrajinci v ní konečně útočili v místě, kde mají výhodu velkého města v zádech, ze kterého mohou vypouštět masu dronů, a Rusové musí bojovat v holé stepi, a nemají žádné velké pevné městské budovy, aby se v nich mohli skrývat. 

A opět jako v roce 2022, Rusové zředili obranu v prostoru, který ztratil operační význam, a Ukrajinci k němu přemístili své hlavní jednotky dronů, a zahájili do něj pozemní operaci Vivaldi. A Teplinského výsadkáři se na Záporoží “nadechli”, protože Ukrajinci tam zředili své jednotky dronů, které proti nim útočili, a dostali posily, (odkud asi?), a jak vidíte za pouhých 14 dní “osvobodili” všechna území, odkud je předtím za půlroku generál Syrskyj vyhnal. 

Teď se podívejte na zelená kolečka na předchozí mapě. Tam Teplinského nové jednotky, které koncem srpna dostal i s náležitým kontingentem zabijáckých dronů, za posledních 14 dní zcela ovládly nové operačně mimořádně důležité prostory. Rusové tak už ovládají nejen Malou Tokamačku, ale už i město Orechov, poslední ukrajinskou baštu a logistickou základnu před Záporožím. Místa odkud generál Zalužnyj vedl v roce 2023 svoji marnou ofenzívu na Krym.

A  teď se podívejte na bílou šipku na předchozí mapě. Jak vidíte míří podél šňůry velkých vesnic, která se táhne až do Záporoží. A tudy vede přístupová cesta do Záporoží, protože současná válka, respektive poměr sil v ní, určuje, že dostatčně silný útočník musí postupovat kupředu jedině přes městskou a vesnickou zástavbu, protože postup přes otevřený terén je i pro něj díky dronům sebevražednou mísí s malou šancí na úspěch. 

Na této mapě vidíte záznam konce elitního ukrajinského pilota Migu-29 kapitána Mambeta Maratova. Ten dostal za úkol svrhnout klouzavé bomby na ruské jednotky ve městě Orechov, o něž se právě bojovalo, ale číhal na něj ruský SU-35, a při pokusu mu uniknout přeletem přes Záporoží ho sestřelil raketou R-37M. Tento duel ruských a ukrajinských stíhaček v prostoru jižně od Záporoží je signifikantní. Ruské SU-34 pravidelně beztrestně bombardují klouzavými bombami nejen Záporoží, ale ukrajinská vojska vzdorující Teplinského výsadkářům před Záporožím a u Orechova. Kdežto, jakmile se o něco podobného pokusili Ukrajinci, šel jejich elitní pilot na věčnost. Proto Rusové mohou úspěšně postupovat městskou zástavbou, a Ukrajinci nedokáží žádné město dobýt. Protože Rusové bombami ničí domy i s Ukrajinci, kdežto Ukrajinci k tomu nemají prostředky. 

Zářiové ruské nálety na Dněpropetrovsk i Záporoží prováděné ruskými SU-34 jsem popsal na mapách v analýze MAP 2714. Můžete srovnat. Co Rusové mohou neustále, Ukrajinci nemohou vůbec. 

Příloha:  Rodion Kudrjašov – Když se management stane zbraní: Ponaučení z Operace Vivaldi.

Plukovník Rodion Kudrjašov, zástupce velitele 3. armádního sboru ukrajinských pozemních sil

Ve válce útočné jednotky znovu dobývají území, ale příležitost k tomu se vytváří dlouho před prvním krokem. Operace Vivaldi byla jasným příkladem: než Třetí armádní sbor začal osvobozovat kilometry ukrajinského území, trvalo měsíce restrukturalizace správy, změna velitelů, reorganizace jednotek a integrace rozvědky, dronů, logistiky a velitelství do jednoho systému. Hlavní výsledek operace Vivaldi proto nespočívá jen v geografických změnách, ale také ve vnitřních transformacích samotného bojového systému.
Když se dnes mluví o operaci Vivaldi, nejčastěji se zmiňují čísla: počet osvobozených vesnic, čtvereční kilometry neobsazeného území nebo tisíce zničených okupantů.

To je důležitý výsledek. Ale pro mě, jako vojáka, je tu ještě něco neméně důležitého: co této operaci předcházelo a proč se taktika, která Rusům donedávna umožňovala infiltrovat naše pozice a vytvářet vážné problémy v týlu, v určitém okamžiku začala obracet proti nim.

Hlavním imperativem je toto: ofenzíva nezačíná, když je pěchota rozkazována k postupu. Začíná mnohem dříve: s velitelstvím, veliteli, výcvikem štábů, logistikou, zpravodajstvím, bezpilotními systémy, podporou a desítkami dalších rozhodnutí, z nichž většina se nikdy nedostane na titulní stránky novin.

K Operaci Vivaldi jsme šli přes šest měsíců. A tato cesta je podle mého názoru dnes důležitější než jasná šipka na mapě.
Nejdříve jsme potřebovali stabilizovat frontu.

Když sbor vstoupil do oblasti odpovědnosti, naším prvním úkolem bylo neútočit. Museli jsme zastavit zhoršování situace a stabilizovat frontovou linii.

Nepřítel se tlačil vpřed, bitevní formace v některých oblastech ztrácely svou integritu a Rusové aktivně používali infiltrační taktiku: malé skupiny se prodíraly mezi pozicemi, hromadily se v týlu, vytvářely hrozbu pro logistiku a postupně narušovaly obrannou linii.
Do června se nám podařilo stabilizovat frontu v pásmu táhnoucím se od Borovojské po Lyman a eliminovat nepřátelské infiltrační zóny. To zní méně působivě než slovo „ofenzíva“, ale bez něj žádná ofenzíva neexistuje.
Je nemožné plánovat složitou operaci, pokud nevíte, kde bude zítra fronta. Je nemožné budovat síly, pokud je logistika neustále ohrožena. A je nemožné vytvořit útočnou skupinu, pokud jsou jednotky neustále nuceny zastavovat další postup.

První etapa „Vivaldiho“ tedy nespočívala v postupu vpřed, ale ve vytváření nezbytných podmínek pro to, aby byl tento pokrok možný.

 

 

Chcete-li změnit fasádu, někdy musíte nejprve změnit směr.

Druhou složkou jsou lidé, kteří rozhodují.

Po vytvoření 3. armádního sboru jsme upravili systém řízení podřízených jednotek. Některé brigády se k sboru připojily po intenzivních bojích, se ztrátami, personálními problémy a především se silně sníženou důvěrou ve velení.

Andrij Biletskyj poté formuloval jednu z klíčových zásad: velitel musí být zodpovědný za celý cyklus, od výcviku vojáka až po výsledek na bojišti. To v některých případech znamenalo změnu velitele, v jiných restrukturalizaci velitelství a v dalších posílení hierarchie seržantů. Někdy jsme museli vytvářet procesy prakticky od nuly – procesy, které na papíře vypadaly, že fungují už dlouho.

To je zásadní otázka, protože samotná pozice z člověka nedělá efektivního velitele. Moderní velitel musí pracovat s masivním tokem informací, rychle se rozhodovat, rozumět možnostem bezpilotních systémů, logistiky, zpravodajství a souvisejících jednotek a zároveň nebrzdit iniciativu na nižších úrovních nekonečným schvalováním.

Armáda, v níž jakékoli rozhodnutí trvá hodiny, je poražena armádou, která tento proces provede během několika minut.

Proto pro nás změna manažerské kultury nebyla jen personální reformou kvůli reformě samotné. Byla to také příprava na bojiště.

 

Moderní operace se již neomezuje pouze na útok útočnými letadly.

Třetí složkou je změna samotné myšlenky útočné operace.

Mnozí mají stále poměrně zjednodušenou představu: velké množství vojáků, obrněná vozidla a postup. Moderní bojiště ale funguje jinak.

Než se voják může posunout byť jen o několik set metrů, je třeba udělat mnohem více: musíme najít nepřítele, pochopit jeho logiku, zbavit ho možnosti normálně pozorovat naše akce, zaútočit na jeho logistiku, zničit drony, omezit pohyb záloh a teprve poté vytvořit podmínky pro akce útočných skupin.

V rámci operace Vivaldi jednotky bezpilotních systémů sboru pracovaly na ruské logistice. Po útocích na ropovod a skladovací zařízení musel nepřítel změnit trasy dodávek paliva a maziv.

Zároveň se operace zúčastnily brigády armádního sboru, průzkumné a bezpilotní letouny a také další síly ze Státní bezpečnostní služby (SSO), Státní stráže Ukrajiny (GUR) a Státní pohraniční stráže Ukrajiny. Pro boj s infiltrací bylo zřízeno společné velitelství, které koordinuje speciální a průzkumné jednotky na taktické úrovni v rámci jednotného plánu.

Podle mého názoru je to jedna z hlavních charakteristik moderního válčení. Nejde o deset silných jednotek, které dobře bojují jednotlivě, ale o deset různých prvků, které v příhodnou chvíli začnou fungovat jako jeden systém.

 

 

Výhoda se nevytváří pouze kvantitou.

Rusko má větší populaci, více zdrojů a mnohem větší průmyslovou základnu. Model „jednotka proti jednotce“ pro Ukrajinu proto nemůže být dlouhodobou strategií. Naše cesta je jiná: jednotný ukrajinský zdroj musí přinést větší výsledek.

Velitel armádního sboru Biletsky nám svěřil jasný úkol: technologie musí kompenzovat ruskou převahu ve zdrojích. Podle jeho hodnocení drony již nyní způsobují nepříteli značnou část škod a dalším důležitým krokem by měly být pozemní robotické systémy. Armádní sbor dostal také za úkol postupně převést některé funkce frontové linie na robotické systémy.

Ale neomezujeme všechno jen na technologie: ani deset tisíc dronů samo o sobě nevytvoří výhodu. Dron musí být ve správný čas na správném místě, operátor musí cíl lokalizovat, zpravodajské služby musí neprodleně předat informace, prostředky ničení musí být naplánovány a velitelství musí pochopit, jak tento konkrétní incident zapadá do celkového plánu.

Technologická výhoda tedy ve skutečnosti začíná manažerskou výhodou.

Velitel nesmí systém zpomalovat.

Hodně mluvíme o zkrácení útočného řetězce, tedy řetězce, který vede od detekce cíle až po jeho neutralizaci. Existuje však ještě jeden cyklus, neméně důležitý: „problém – řešení – akce“.

Pokud nižší velitel vycítí změnu situace, ale musí projít pěti úrovněmi koordinace, aby mohl reagovat, nepřítel by mohl být rychlejší. Někdy znamená pár minut mnohem víc než dodatečná jednotka techniky nebo záložní jednotka.

Agilita v managementu proto není sofistikovaný termín z vojenské příručky. Měří se velmi jednoduše: kolik času uplyne mezi objevením se problému a jeho vyřešením.

Jednotka proto investovala nejen do vybavení, ale také do seržantů, důstojníků, výcviku personálu, výměny zkušeností, organizace zpravodajských služeb a plánování. Osvědčené postupy musí přestat být výhradní znalostí konkrétní brigády nebo velitele a stát se nedílnou součástí systému.

To může znít méně vzrušující než historky o náletech, ale budoucnost armády je často rozhodována právě tímto druhem věcí.

 

„Vivaldi“ začal dlouho předtím, než zazněl první výstřel.

Proto, když se mě lidé ptají, co je Operace Vivaldi, nesnižoval bych to jen na počet osvobozených kilometrů čtverečních.

Pro mě je „Vivaldi“ především sled rozhodnutí.

Bylo nutné stabilizovat frontovou linii, zastavit infiltraci, restrukturalizovat administrativu, jmenovat velitele schopné rozhodovat, formovat nové týmy, znovu sestavit jednotky, zavést systém sledování a útoku, zabezpečit frontovou linii, hromadit munici, drony a další zdroje, porozumět nepříteli a naplánovat další krok ještě před dokončením předchozího.

Jen tak jsme mohli postoupit. Proto operace vyžadovala měsíce příprav. A proto se její výsledek neomezoval jen na kilometry na mapě. Mnohem důležitější byla změna rolí: přestat neustále reagovat na akce nepřítele a donutit ho reagovat na ty naše. Ve válce se tomu říká „převzetí iniciativy“.

Jednoduše řečeno: začínáme získávat půdu pod nohama poté, co se naučíme získávat čas: čas, který uplyne od identifikace problému k jeho řešení, od jeho řešení k přijetí opatření, od identifikace cíle k jeho zničení.

Potřebujeme systém, ne výjimky.

Ve Třetím armádním sboru žádná magie neexistuje. Jsou tu lidé, zkušenosti, technologie, chyby, analýza těchto chyb a neustálá snaha adaptovat se rychleji než nepřítel. A právě zde podle mého názoru začíná nejdůležitější konverzace o „Vivaldim“. Nejde o to, zda lze tuto operaci mechanicky zopakovat v jiném sektoru fronty; takto válčení nefunguje. Jiný terén, jiný nepřítel, jiná logistika a jiná rovnováha sil budou vyžadovat jiná řešení.

Není třeba rozšiřovat samotnou operaci, ale kapacitu pro vytváření takových operací.

To znamená kulturu vedení, kde:

• Kompetence je důležitější než formální seniorita;

• silný sbor seržantů;

• velitelství schopné plánovat, nikoli pouze předávat rozkazy;

• technologie integrované do jednoho systému;

• Logistika plánovaná jako nedílná součást bitvy, nikoli jako podpůrná funkce.

 

A možná nejdůležitější je prostředí, kde si po každé akci, ať už úspěšné, či neúspěšné, položíme jednoduchou otázku: co z této zkušenosti posílí celý systém zítra?

V červnu, když jsme bilancovali první rok experimentu s armádními sbory, jsme si položili hlavní otázku: dokáže ukrajinská armáda porazit nepřítele díky větší efektivitě v řízení a využívání zdrojů?

„Vivaldi“ na to nabízí praktickou odpověď: alespoň v samostatné části přední strany tento model již prokázal své schopnosti.

Ale vítězství v bitvě neznamená vítězství ve válce. Nepřítel se také učí, mění taktiku, hledá slabiny a snaží se přizpůsobit to, co mu vyhovuje.

Naším úkolem je proto rychleji postupovat, a to nejen fyzicky, ale i ve schopnosti pozorovat, přemýšlet, rozhodovat se a realizovat akce, které přinášejí výsledky. A udělat vše pro to, aby za každý kilometr postupu na ukrajinském území naši vojáci zaplatili co nejnižší cenu. Děkuji každému vojákovi, seržantu a důstojníkovi 3. armádního sboru, stejně jako všem jednotkám, které s námi pracovaly a nadále pracují.

Vivaldiho opera „Vivaldi“ má čtyři sezóny. Doposud byla veřejně uvedena pouze část tohoto díla. Ukrajinci dnes potřebují častěji slyšet dobrou hudbu. A naším úkolem je zajistit, aby po ukrajinském „Vivaldim“ ruská armáda slyšela Mozartovo „Requiem“ stále častěji.

(Konec originálního textu náčelníka III. sboru ukrajinské armády AZOV, plukovníka Rodiona Kudrašova.)

Je neděle 4. říjen 2026 ráno 05:16, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

gh7w

MAP 2719 Ruská pomsta přichází! Kyjev se propadl do chaosu, ceny nemovitostí prudce padají, a městu vládnou ruské tryskové drony! Šokující podzimní ruská ofenzíva v plném proudu! Analýza.

Válka na Ukrajině nabírá v posledních dnech nečekané “ruské” obrátky. Zatímco propagandistická mašinerie Bruselského komisariátu a Kyjevské soldatesky bubnuje zcela fantasmagorické zprávy o “údajných” ukrajinských válečných úspěších. A dokonce ve vší vážnosti vyhlašuje s odkazem na americké vojenské důchodce, kteří si zde hrají na vojenské analytiky, že úder III. ukrajinského sboru do operačně bezvýznamných “bažin”, “lesů” a “pustin” východně od města Liman může pro Rusko znamenat začátek jeho konce. Tak Rusko drtí Ukrajinu ve všech strategicky významných směrech a místech, i v technologiích a ve způsobech moderního válečnictví,  jako obrovský parní válec rozjetý z pořádně velkého kopce. Jak předevčírem Putin na Valdajském fóru vytyčil heslo pro letošní podzim a zimu: “Получи, фашист, гранату от советского солдата – теперь не нравится.”. Tak i bude. A ruská pomsta pachatele bolí, by nacisté a další mohli vyprávět.

Současná ruská ofenzíva tryskových dronů nyní drtí Kyjev a další ukrajinská města rozsahem zatím od vietnamské války války nevídaným. Není od věci připomenout, že USA ničily Hanoj a Haiphong při své vyhlášené operaci Linebacker II právě v tomto současném ruském rozsahu ničení Ukrajiny, aby donutily Severní Vietnam urychleně přijmout předložené americké mírové návrhy. A svého cíle dosáhly. Současná ruská destrukce ukrajinských měst tryskovými drony má evidentně stejný cíl. Základní taktiky a strategie válek se od Vietnamu tedy nezměnily. Změnily se pouze technologie, které je činí smrtelnějšími, a ničivějšími. Při operaci Linebacker II od 18. do 28. prosince 1972 svrhly USA na Hanoj a Haiphong a jejich okolí 20 000 tun bomb. Při současné ofenzívě ruských tryskových dronů je do Kyjeva doručeno sotva o pár tun výbušnin, leč takřka každý ruský dron přesně doručuje svoji nálož o váze 90kg na místo, které bylo předem pečlivě vybráno.

Ofenzíva ruských tryskových dronů proti Kyjevu je tak razantní a očividná, že i německý FAZ začal včera ihned bít na poplach a manipulovat s německým veřejným míněním. Podle jeho “novinářů” byl Putin donucen změnit svoji válečnou strategii dobývání Ukrajiny pozemní ofenzívou, na barbarské bombardování civilních měst drony, protože “bravurní” ukrajinská armáda už způsobuje jeho vojskům několikanásobné ztráty, a ty si Putin nemůže dovolit.

Jako argumenty o jakýchsi údajných “obrovských” ruských ztrátách “novináři” FAZ splácali dohromady nejpodivnější ingredience doslova podle Čapkovy pohádky “Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort.”. Například podle těchto expertů Rusové ztrácejí životy 4 krát více vojáků než Ukrajinci, protože musí útočit, a jak známo útok = 4 násobné ztráty.

U Němců jsou však taková tvrzení navýsost legrační. U Verdunu v roce 2016 útočili na Francouze a při útocích ztratili 377 až 540 tisíc padlých vojáků, kdežto Francouzi v obraně 337 až 434 tisíc padlých vojáků. Obdobně dopadají i výpočty ztrát Spojenci versus Nacisté při bojích v západní Evropě od vylodění v Normandii, až do kapitulace III. Říše: 210 tisíc padlých Spojenců kontra 263 tisíc padlých Nacistů. Počty padlých Američanů a jejich spojenců, kontra počty Severních Vietnamců jsem už rozebíral v analýze MAP 2575, a i tam jsme se dostali pouze k poměru 1 ku 2.34, a to při naprosté převaze USA v palebné a ničivé síle. Je tedy zřejmé, že Ukrajinci nemohou Rusy likvidovat poměrem 4 ku 1 pouze proto, že jsou v obraně, když ani Američané takto nekosili Vietnamce. Nicméně Rusové mohou Ukrajince likvidovat v poměru více než 2 ku 1 jako Američani Vietnamce, protože mají obrovskou palebnou převahu, a ta v moderních válkách zejména určuje konečnou výši ztrát proti sobě stojících armád. 

“Novináři” FAZ včera po těchto svých manipulacích majících dokazovat údajné “ukrajinské úspěchy”, přiznali, že Ukrajina nyní pod údery ruských raketových dronů sténá, a stojí před krachem, a navrhli tři opatření, jak válku na Ukrajině ještě udržet v chodu: 

(1) Německo a další spojenci Ukrajiny by měli být ještě aktivnější v poskytování podpory v oblasti protivzdušné obrany.

(2) je třeba vynaložit větší úsilí na snížení ruských příjmů = další sankce na Rusko.

(3)  Ukrajina musí dostat tak významnou finanční pomoc, aby ​​Rusko nemohlo doufat, že ji svým bombardováním tryskovými drony přivede k bankrotu.

Jde přitom opět o klasické politické narativy Bruselského komisariátu bez reálného obsahu. Rusko nyní podle analytiků vyrábí nejméně 70 balistických raket Iskander měsíčně – viz závod Votkinsk. Balistické rakety Iskander mohou sestřelit pouze rakety Patriot verze PAC-3 MSE, a ty se vyrábějí pouze v USA tempem 32 kusů měsíčně. Licence na tyto rakety USA nedají ani svým nejbližším spojencům, natož Ukrajině. Verze raket Patriot PAC-2, která není ani teoreticky určena k sestřelování balistických střel jako je Iskander, ale pouze proti střelám s plochou dráhou letu, se v USA vyrábí tempem 20ks měsíčně. Německé rakety Iris-T se na Ukrajině ukázaly jako totálně neschopné sestřelovat ruské rakety a střely, a nic jiného Západ nemá. Do roku 2030 nebude na Západě žádná kapacita k nějakému razantnímu zvýšení raket Patriot. Proč?

Protože k výrobě válečných leteckých motorů pro bojová letadla i střely je třeba stovek tun – samaria, gadolinia, terbia, dysprosia, lutecia, skandia a yttria, a Čína jejich export na Západ omezila. Třeba u yttria, které se používá k tepelné ochraně nejnamáhanějších součástí moderních leteckých motorů, aby se neroztekly,  ze 333 tun ročně na pouhých 17. A Západ si s tím neumí poradit. A bez těchto minerálů není možné zvyšovat produkci. USA mají strategické zásoby těchto prvků pouze na několik měsíců, a při současné produkci zbraní. Komisariát EU ovšem opět žádné zásoby nemá. A přitom USA a jejich spojenci během prvních dnů války s Iránem, kdy ho bombardovaly, odpalovaly denně průměrně 225 střel Patriot PAC-2 a PAC-3, ale vyráběly pouze 1.7 denně. Jen doplnění zásob vyčerpaných proti Iránu v prvních fázích války bude trvat 643 dní!!! (hlavní zdroj jedna, a zdroj dva, autor bytostně nesnáší Rusko i Putina)

Zelenskyj žádné americké zbraně proti ruským raketám a střelám nedostane, krom mizivých počtů, protože nejsou, a nedají se tak rychle vyrábět, a tento stav ještě několik let potrvá. A evropské zbraně jsou, jako Iris-T, zbraněmi pouze podle jména, nikoli podle výkonu. (Podrobně jsem včera vysvětloval na Svobodném rádiu, pořad najdete zde.)

Ukrajinci se včera chvástali, že u Oděsy sestřelili jeden ruský Banderol-8000 stíhačkou Mirage-2000-5F. Krásný výsledek? Nikoli. Banderol stojí 100 000 USD a jediná letová hodina Mirage-2000-5F stojí 25 000 USD, a to je teprve první položka astronomické finanční ceny za sestřelení jediného ruského Banderolu-8000. Podrobně dále v analýze. 

Abychom demonstrovali nejnovější “úspěchy” západních zbraní proti ruským zbraním. Včera Ukrajinci hlásili, že u Oděsy sestřelili jednu levnou ruskou střelu Banderol-8000 pomocí stíhačky Mirage 2000-5F, a že tyto střely Banderol budou brzy sestřelovat častěji, protože dostanou pro letadla Mirage 2000-5F rakety MICA. Raketa MICA stojí v nejstarší verzi 500 000 USD, v nové 1 500 000 USD, ovšem ruská levná střela Banderol-8000 stojí jen 100 000 USD. To je ekonomika sestřelů nejméně 5 ku 1 bez započtení nákladů na pořízení letadel Mirage 2000-5F. Letová hodina letadla Mirage 2000-5F stojí 25 000 USD, a po 900 hodinách musí Mirage do velké opravy, a na každou hodinu letu Mirage je třeba 15 hodin údržby. Pokud Ukrajina získá 30 letadel Mirage 2000-5F dokáže s nimi teoreticky sestřelit 30 raket Benderol-8000 denně, ovšem za jejich několika násobnou cenu a bez započtení pořizovací a udržovací ceny letadla Mirage. Ovšem jakmile se k této ceně započítá údržba, protáčí se hned oční panenky.

Ukrajina dostala od Macrona 3 kusy stíhaček Mirage 2000-5F, a na jejich udržování v letuschopném stavu utratila za jeden rok 10 milionů USD, a stejně o jednu Mirage přišla. Zráta 33% letadel Mirage za jediný rok = vyšší cena než hodnota ruských střel Bandrol-8000, které teoreticky pošlou k zemi. Absurdní. Aby Ukrajina mohla neustále udržovat 4 letadla Mirage v pohotovosti na sestřelování dronů Banderol 8000, potřebuje jich celkem nejméně 96, (2 hodiny maximální doba letu, + 30 hodin následné údržby, + záloha na stroje odesílané na velké předepsané opravy). To je strategie války na vlastní bankrot, ne na své vítězství. Pokud Vám to ještě nestačí, bavte se = roční náklady na údržbu letadla Mirage 2000-5F v letectvu Tchaj-wanu = 110 000 USD za kus. Roční náklady na udržování stejného letadla na Ukrajině = 3 300 000 USD za kus!!

Včera v pořadu na Svobodném rádiu jsem citoval dramatické propady cen bytů a pronájmů bytů v Kyjevě, Charkově a v dalších městech, která ruská armáda systematicky rozbíjí, a drastický růst cen ve Lvově a v Užhorodě, kam lidé prchají. Ukrajinský zdroj najdete zde. 

Závěr: Ruská armáda má několikaměsíční technologické okno, aby beztrestně zničila ukrajinská města a učinila je neobyvatelnými, a odřízla ukrajinskou armádu rozmístěnou na Východním břehu od velké části jejího zásobování. Jde o typickou příležitost zopakovat Nixonovu vítěznou strategii Linebacker II, a donutit Ukrajinu k míru. Putin toto časové okno hodlá plně využít. Bruselský komisariát se však pokusí učinit vše, aby válka pokračovala. 

Po včerejším večerním dvouhodinové pořadu na Svobodném rádiu toho mám dnes ráno tak akorát, takže pro dnešek se mějte krásně, a zase zítra. A děkuji. 

Je sobota 3. říjen 2026 ráno 04:43, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu