MAP 2762 Vojska několika Euro-Fýrerů mají napochodovat na Ukrajinu a donutit Rusko k zaplacení bilionových válečných reparací! Šokující závěr srazu tzv. vůdců Nové Evropy v Berlíně pod taktovkou berlínského kancléře Merze. Analýza a pořad na Svobodném rádiu.

Dnes v pátek 20. listopadu budu nejnovější vývoj kolem míru a války na Ukrajině podrobně analyzovat na Svobodném rádiu zde. Dnešní analýza je tak základním faktografickým úvodem do celé této nejnovější problematiky, protože ta dostala včera z Berlína od tří nových samozvaných Euro-Fýrerů zcela novou a nebezpečnou dynamiku. 

Zatímco včera v Číně vydali společně prezidenti Číny, Ruska a USA velmi silné a nadějné mírové prohlášení, a veřejně v něm deklarovali, že se budou snažit o další kola jaderného odzbrojování, i o pozitivní reformy řady mezinárodních institucí, které léty své existence zkostnatěly, či se dostaly pod rozhodující vliv zavilých stoupenců Bruselského fanatismu ve všech jeho současných rigidních a dogmatických  projevech.

A svitla tedy naděje, že současné války, energetická a další bída, i rozsáhlá jiná utrpení občanů mnoha zemí světa, přeci jenom pominou. 

Účastnící včerejšího sletu válečných havranů v Berlíně. Závěrečné prohlášení, které pokud bude naplněno, potom válka na Ukrajině bude nejen pokračovat, ale i prudce eskalovat, však podepsali pouze zástupci Německa, Francie a Velké Británie. Zástupci USA Jared Kushner a Steve Witkoff se sletu účastnili hlavně, aby konečně pro Donalda Trumpa zjistili, jaké mají Evropané “mírové plány”. Odpověď dostali jasnou – plány jsou válečné, nikoli mírové. Putin tedy včera v Číně žádnou náhodou neřekl, že si dosažení mírového řešení ukrajinského konfliktu nedovede představit bez výměny některých nejvyšších evropských úřadujících politiků – neonacistů. 

Tak do Berlína se slétli nejvyšší váleční havrani několika západních zemí, nazývající se dohromady “Koalice ochotných”, na jednání s ukrajinským prezidentem Kazisvětem I – Zelenským, o dalším směřování války na Ukrajině proti Rusku. A tři nejvyšší havrani Friedrich Merz, Andy Burnham a Emmanuel Macron, řídící celý tento podivný, válečný a pro obyčejné Evropany ve svých důsledcích nejspíš poslední před-pohřební slet, vydali na jeho závěr společné prohlášení, a v něm udatně tvrdili, “že jejich vojska, a vojska jejich pomocníků z dalších několika zemí, společně napochodují na Ukrajinu, aby tam ochránili mír proti Rusku, a že ruský suverénní majetek zůstane zmrazen, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku a nenahradí Ukrajině škody způsobené válkou. 

A mírová naděje společně včera vykřísnutá třemi prezidenty v Číně, tak dostala okamžitou smrtící ledovou sprchu. Celé včerejší prohlášení Tři nejvyšších evropských válečných havranů následuje:

Členové Koalice ochotných, stejně jako Ukrajina a Spojené státy americké, se dnes sešli v Berlíně.

Vedoucí představitelé jsou i nadále odhodláni spolupracovat na dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, který je klíčový pro bezpečnost Evropy.

Vedoucí představitelé odsoudili systematickou eskalaci situace ze strany Ruska prostřednictvím cílených a nerozlišujících raketových a bezpilotních útoků na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu Ukrajiny. Vyjádřili soustrast rodinám obětí. Vedoucí představitelé znovu potvrdili svou neochvějnou solidaritu s Ukrajinou a jejím nezcizitelným právem na sebeobranu proti ruské agresivní válce.

Vedoucí představitelé poznamenali, že Rusko platí za svou válku ještě vyšší a neúměrnou cenu. Navzdory obrovským ztrátám Rusko okupovalo pouze malou část ukrajinského území a nepodařilo se mu dobýt žádná strategicky důležitá populační centra. Stupňující se útoky Ruska na ukrajinské civilisty nemohou kompenzovat ruské selhání na bojišti.

Odsoudili také nedávné hybridní útoky Ruska v Evropě, včetně sabotáží, informačních operací a kybernetických útoků zaměřených na podkopání podpory Ukrajiny. Jasně uvedli, že žádné zastrašování je od podpory Ukrajiny neodradí. Naopak, pouze posílí jejich odhodlání posílit obranu Ukrajiny, Evropy a NATO.

Členové Koalice ochotných a Ukrajiny dosáhli široké shody v následujících otázkách:

I. Podpora Ukrajiny a tlak na Rusko

Vedoucí představitelé znovu potvrdili svůj závazek k dlouhodobé a komplexní podpoře Ukrajiny, včetně politické, diplomatické, vojenské, finanční a civilní podpory. Rusko nebude moci čekat na pokračující podporu členů koalice a odolnost Ukrajiny.

Potvrdili také, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany, včetně schopností zachycovat balistické střely, s cílem zachránit životy civilistů a chránit kritickou infrastrukturu, zůstává prioritou. V období před zimou vynaloží vedoucí představitelé ve spolupráci se třetími zeměmi další úsilí, aby Ukrajině poskytli další kapacity protiraketové obrany.

Znovu potvrdili svůj závazek plně splnit závazek členských zemí NATO poskytnout Ukrajině vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur v roce 2026 a nejméně stejnou částku v roce 2027.

Podpůrná půjčka Evropské unie pro Ukrajinu poskytne do konce roku 2027 vojenskou a finanční pomoc ve výši 90 miliard eur, která pokryje finanční potřeby Ukrajiny do roku 2027. Vedoucí představitelé vyjádřili své odhodlání uspokojit finanční potřeby Ukrajiny na základě jasných a podrobných informací v příštím roce i v dalších letech, a to prostřednictvím společného úsilí EU a mezinárodních partnerů, včetně zemí skupiny G7, a spolupracovat s Ukrajinou na pokračování a provádění dohodnutých reforem, zejména v oblasti právního státu a boje proti korupci.

Vedoucí představitelé se zavázali ke zvýšení ekonomického tlaku na ruské vojenské akce prostřednictvím sankcí, rozšíření ekonomických opatření a posílení boje proti obcházení sankcí. Zejména se dohodli na dalších krocích ke zvýšení tlaku na ruské příjmy z ropy a plynu, uvalení sankcí na ruské kryptoměny a nelegální finanční toky a narušení ruského vojensko-průmyslového komplexu. Budou pokračovat ve svém úsilí v boji proti ruské stínové flotile, která Rusku umožňuje obcházet sankce, a v zajištění námořní bezpečnosti dodržováním stávajících mezinárodních pravidel a standardů stanovených Mezinárodní námořní organizací.

II. Bezpečnostní záruky

Vedoucí představitelé znovu potvrdili neoddělitelnou souvislost mezi bezpečností Ukrajiny a celkovou stabilitou a bezpečností euroatlantického regionu a zopakovali svou podporu evropským a euroatlantickým aspiracím Ukrajiny. Jak je uvedeno v závazcích učiněných v Berlíně v prosinci 2025 a v Paříži v lednu 2026, zdůraznili, že Ukrajina musí mít po vstupu příměří v platnost důvěryhodné a právně závazné bezpečnostní záruky. Tyto záruky budou mít obranný charakter a budou úzce koordinovány se Spojenými státy.

Tyto záruky by mohly mimo jiné zahrnovat dlouhodobé pokračování a prohloubení trvalé a podstatné vojenské, finanční a technické podpory Ukrajině s cílem zajistit schopnosti jejích ozbrojených sil; účast v navrhovaném mechanismu monitorování a ověřování příměří pod vedením USA; zřízení mnohonárodních sil – Ukrajina pod vedením Evropy, složených z jednotek z ochotných zemí a podporovaných USA, které by zajišťovaly opatření k budování důvěry ve vzduchu, na moři i na souši a pracovaly by na obnově ozbrojených sil Ukrajiny; a právně závazný závazek, s výhradou národních postupů, přijmout opatření k obnovení míru a bezpečnosti v případě budoucího ozbrojeného útoku Ruska.

Vedoucí představitelé uvítali probíhající cvičení Mnohonárodních sil – Ukrajina Koalicja-2026, která probíhají převážně v Polsku a prokazují spolehlivost sil, vysokou úroveň připravenosti a jejich připravenost k nasazení a efektivnímu plnění úkolů.

III. Mírová jednání

Vedoucí představitelé znovu potvrdili svůj závazek k dosažení komplexního, spravedlivého a udržitelného míru na Ukrajině, a to zejména na základě probíhajícího diplomatického úsilí USA. Znovu potvrdili, že bezpečnost, prosperita a suverenita Ukrajiny zůstávají nedílnou součástí euroatlantické bezpečnosti. Zopakovali svou neochvějnou podporu Ukrajině při obraně její svobody, suverenity a územní celistvosti.

Ocenili trvalou ochotu prezidenta Zelenského souhlasit s okamžitým příměřím a zahájit smysluplná jednání. Vyjádřili také podporu přímému dialogu mezi Ukrajinou a Ruskem za účasti Spojených států a Evropy.

Vedoucí představitelé se dále dohodli na společných postojích a zásadách pro účast Evropy v mírových jednáních. Hlavní prioritou rozhovorů zůstává ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině. Zopakovali, že mezinárodní hranice nelze změnit silou a že musí být plně respektováno suverénní právo Ukrajiny zvolit si vlastní bezpečnostní opatření a spojenectví. Připomněli, že ruský suverénní majetek zůstane zmrazen, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku a nenahradí Ukrajině škody způsobené válkou.

Vedoucí představitelé zdůraznili, že dosažení dohod o širších otázkách evropské bezpečnosti bude nemožné, dokud Rusko bude pokračovat ve své agresivní válce proti Ukrajině, a to v rozporu se základními normami mezinárodního práva, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu a Pařížské charty. Jakákoli jednání zahrnující EU a NATO budou vyžadovat souhlas EU a jejích členských států, jakož i spojenců NATO.

Jako první krok k ukončení bojů vyzvali vedoucí představitelé Rusko, aby souhlasilo s příměřím v energetických sítích na celou zimu. Vzhledem k důležitosti bezpečné plavby a volné plavby v Černém moři pro globální potravinovou bezpečnost zdůraznili potřebu dohodnout se také na příměří, aby byl zajištěn vývoz potravin z regionu.

(Zdroj textu Prohlášení – Kancelář Prezidenta Ukrajiny.)

Putin včera řadu cílů své další mírové politiky vysvětloval novinářům. Celý text, jak jej včera publikovala Kancelář Prezidenta Ruska následuje v příloze. Můžete tak srovnat včerejší prohlášení z Berlína se včerejším prohlášením Putina. 

 

V. Putin: Dobrý večer!

Bez dalších okolků, pojďme rovnou k vašim otázkám. Prosím.

Otázka: Dobrý večer, Vladimire Vladimiroviči!

Nikita Korzun, televizní společnost NTV.

Vaše třístranná schůzka se Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem vypadá naprosto historicky. Měla podle vás takový obsah? O čem jste diskutovali a co bude dál?

Děkuju.

Vladimir Putin: Nikdo neví, co se stane dál. Jen Bůh ví, co se stane dál.

Ale moc bych si přál, aby to pokračovalo, alespoň v tom smyslu, že pokud jde o synchronizaci našich hodinek, v řadě klíčových oblastí bylo podle mého názoru dosaženo, pokud ne dohody, tak vzájemného porozumění. Zaprvé, co se týče historičnosti, historického významu a tak dále: k takovým setkáním nikdy předtím nedošlo, ale teď proběhlo toto a to je nepochybně kapitola v dějinách diplomacie.

Co se týče toho, o čem jsme diskutovali, v podstatě se to od samotného plenárního zasedání jen málo lišilo. Vzhledem k tomu, že všechny naše země jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, jsme se jistě zabývali reformou, potenciální reformou a zvyšováním potenciálu Organizace spojených národů. Všichni si uvědomujeme, že je nutné tak učinit a přizpůsobit práci této univerzální organizace realitě dnešní doby.

Diskutovali jsme o bezpečnostních otázkách v nejširším slova smyslu, o prevenci šíření zbraní hromadného ničení a jaderných zbraní. Diskutovali jsme také o některých otázkách týkajících se svobody plavby. Podporujeme dodržování všech norem mezinárodního námořního práva. Diskutovali jsme také o některých otázkách týkajících se činnosti některých organizací, jako je Mezinárodní trestní soud, který zjevně překračuje svůj mandát a činí rozhodnutí, která nejsou právní, nejsou soudní, ale politická. Celkově se všichni shodli.

Diskutovali jsme i řadu dalších témat. Ale víte, co se mi líbilo a co na mě zanechalo velmi pozitivní dojem, bylo to, že po oficiálních prohlášeních, kdy jste byli vy, tisk a vaši kolegové v místnosti, pak po našich formálních, připravených projevech začala volná diskuse. A myslím, že to nikdo nečekal. Ale prezident Čínské lidové republiky a iniciátor tohoto setkání dokázal vytvořit atmosféru, která umožnila volnou výměnu názorů na několik otázek společného, ​​vzájemného zájmu. To byla asi nejzajímavější část. Tato diskuse proběhla naprosto svobodně a velmi otevřeně. Umožnila nám lépe se vzájemně porozumět a podle mého názoru vytvořila podmínky pro další dohody – ať už v tomto nebo jiném formátu, na tom nezáleží; celkově bylo toto setkání velmi užitečné.

Otázka: Dobrý večer!

Pavel Zarubin, televizní kanál Rossiya.

Pana Trumpa znáte téměř 10 let. Vaše setkání jsme poprvé sledovali na summitu G20 v Hamburku v roce 2017. Tato setkání obvykle vedly k důležitým a závažným prohlášením, ale k žádným výsledkům, obvykle jen k novým sankcím. Upřímně řečeno, ani v Trumpově druhém funkčním období, po bitvě v Anchorage, to tak jednoznačné nebylo. Myslíte si, že současné Spojené státy jsou vůbec schopny dosáhnout dohod a budou dodržovat jakékoli dohody, kterých by mohlo být dosaženo?

Vladimir Putin: Víte, my to pozorně sledujeme a média to také analyzují. Vaši kolegové, kteří pracují v politice, vidí a chápou, že vnitropolitická situace ve Spojených státech a tamní politický systém jsou složité, dalo by se dokonce říct komplikované. Existuje mnoho protiváh, nejrůznějších nástrojů pro udržení rovnováhy politické moci. Proto se to, když se na to díváte jen zvenčí, zdá nekonzistentní, ne tak docela, jak byste si to přáli.

Ale nejdůležitější je něco jiného. Nejdůležitější – o tom nepochybuji – je, že prezident Trump upřímně usiluje o řešení konfliktů, včetně ukrajinského, a upřímně usiluje o zlepšení bilaterálních vztahů v řadě oblastí, včetně, což je pro nás samozřejmě důležité, vztahů mezi USA a Ruskem.

Samozřejmě, že situaci sledujeme. Samozřejmě bychom chtěli, aby se věci dělaly rychleji a efektivněji. Ale vycházíme z reality života a doufáme, že tento přístup bude pokračovat.

Řekl jsem to během našich diskusí a mohu to zopakovat i nyní v multilaterálním formátu. Koneckonců, s prezidentem Trumpem jsme spolupracovali během jeho prvního funkčního období. Přestali jsme s ním spolupracovat poté, co v roce 2020 prohrál prezidentské volby. Ale celkově, jak nyní, tak i dříve, máme v našich přístupech k takzvaným civilizačním hodnotám určité společné základy. Je tu něco, co nás, ne-li spojuje, tak alespoň naznačuje určitou podobnost názorů.

Zrovna jsme diskutovali o demokracii, že? Ale co je demokracie? Co to je? Je to liberální řád, který se shromáždily určité kruhy a stále se ho snaží vnutit celému světu podle své vlastní šablony. Je to demokracie? Nebo je to liberální pokus o monopolizaci moci a je to skutečně liberální diktatura? Co to je?

Není snadné dosáhnout zde společného jmenovatele, natož pak implementovat stávající dohody. Ale samotný přístup našich partnerů a partnerů nás dnes stále nastavuje k pozitivnímu výhledu. A je lepší mít nějaké dohody, i když nejsou plně implementovány, než nemít žádné.

Otázka (v překladu) : Děkuji, pane prezidente.

Zuo Yun, China Media Group.

Pokud jde o historické setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem a prezidentem Trumpem, jaké otázky považujete za nejslibnější a ve kterých otázkách bylo dosaženo největšího pokroku? Co si myslíte o návrhu prezidenta Si Ťin-pchinga, aby velmoci spolupracovaly na udržení míru? A jak byste popsal roli Číny v dosažení potřebných výsledků?

Děkuju.

Vladimir Putin: V tomto případě je role Číny rozhodující, protože to byl prezident Si Ťin-pching, kdo toto setkání inicioval, a já vidím, že bylo úspěšné. Opakuji, především proto, že se čínskému prezidentovi podařilo vytvořit uvolněnou atmosféru pro svobodnou diskusi. A on mimochodem udal tón této svobodné diskusi, protože se ujal role organizátora nejen samotného setkání, ale i osoby, která tuto svobodnou diskusi navrhla. Podle mého názoru je to velmi důležité a vytváří to podmínky pro další výměnu nejen informací, ale i pro přípravu některých rozhodnutí, možná v jiném formátu. I když tento formát je podle mého názoru aktuální a úspěšný, vezmeme-li v úvahu, jak jsem již řekl, že Čína, Rusko a Spojené státy jsou stálými členy OSN [Rady bezpečnosti] a mezinárodní bezpečnost samozřejmě do značné míry závisí na nás.

Proto bych chtěl zaprvé poblahopřát prezidentovi Čínské lidové republiky k úspěchu jeho iniciativy a zadruhé mu za tuto iniciativu poděkovat. Věřím, že všechny otázky – a témata, která byla vznesena k diskusi, jsem již zmínil – byly řešeny včas a samotná skutečnost, že se o nich diskutovalo a nalezlo se společná řeč pro jejich řešení, je nepochybně pozitivní.

Otázka: Anastasia Savinykh, agentura TASS.

Vladimire Vladimiroviči, jsou naše výchozí pozice v evropských bezpečnostních jednáních nyní silnější než vaše návrhy z roku 2021, které Západ odmítl? Budeme od Západu požadovat kompenzaci za škody, které Rusko utrpělo v důsledku sankcí a úderů západních zbraní na naši infrastrukturu? Panuje nějaký konsenzus ohledně územní otázky a příměří, nebo se jednání dostala do slepé uličky?

Děkuju.

V. Putin: Co se týče našich požadavků a tak dále, tak jsme je neformulovali tak podrobně. Ale je to samozřejmě legitimní otázka. Koneckonců, někdo se snaží svalit veškerou, promiňte, „vinu“ za to, co se děje, na nás.

V rozhovorech s prezidentem Trumpem a v rámci třístranného formátu jsem si vzpomněl, kde to všechno začalo. Všechno to začalo, pokud jde o ukrajinskou krizi, převratem, státním převratem v Kyjevě. Začalo to tím, že nové úřady zahájily vojenskou operaci v těch regionech jihovýchodní Ukrajiny, které neuznaly výsledky tohoto převratu.

Osm let, osm let jsme se snažili vyřešit tu krizi na tehdejší jihovýchodní Ukrajině. Osm let! A po celých těch osm let kyjevský režim prováděl jakási vojenská opatření, v podstatě rozpoutal válku na jihovýchodě Ukrajiny. A když veřejně – každý si to asi dobře pamatuje – veřejně prohlásili ústy svých nejvyšších představitelů, že nemají v úmyslu realizovat žádné mírové dohody, teprve tehdy jsme uznali tehdy neuznané nové republiky Doněck a Luhansk.

A mimochodem, chci vám ještě jednou připomenout: lidé, kteří na těchto územích žili a kteří tam dodnes žijí, tak učinili v plném souladu s článkem jedna – prvním článkem Charty Spojených národů. Učinili tak v plném souladu s mezinárodním právem. Teprve poté, a dokonce i poté, po nějaké době – ne jen po nějaké době, ale po osmi letech – uznali jejich nezávislost, uzavřeli s nimi smlouvu o vzájemné pomoci a začali jim tuto pomoc poskytovat v rámci naší mezistátní smlouvy. Tam začal konflikt.

My jsme válku nezačali a vůbec žádnou válku jsme nezačali. Ale bojovalo se tam osm let a ve skutečnosti to byla válka. A my se ji snažíme ukončit tím, že poskytujeme pomoc těm státům, které jsme neuznali, neuznali a s nimiž jsme nepodepsali smlouvy o vzájemné pomoci. To jsem dnes našim kolegům připomněl.

Co se týče požadavků, život jde dál jako obvykle. Jsou tu některé otázky a některé požadavky z naší strany, které dnes nemusí být relevantní. Ale diskutovali jsme o těchto otázkách, které považuji za problematické, a jsme připraveni je s našimi partnery prodiskutovat pracovním způsobem.

Co se týče kompromisů, samozřejmě kompromisy existují, samozřejmě. Tyto kompromisy navrhla americká strana a my jsme s nimi v jejich původní podobě souhlasili, včetně setkání v Anchorage. Takže existují a my je podporujeme. Otázkou je: chtějí ostatní strany konfliktu – Ukrajina a řekněme v tomto případě jejich evropští sponzoři – s těmito kompromisy souhlasit, tedy chtějí mírovou cestou dosáhnout dohody o ukončení bojů, o ukončení války, nebo ne? Soudě dle toho, co v tuto chvíli vidíme, je odpověď ne. Uvidíme; věci se vyvíjejí, věci se mění. Možná i oni dojdou k poznání, že je lepší s těmito kompromisy souhlasit, než později čelit realitě, kterou bude nakonec nutné přijmout.

Už jsem řekl: zdá se, že současné kyjevské úřady nechtějí žádné ukončení nepřátelských akcí, protože budou muset okamžitě jít k volbám. A udržení moci – pokud bude všechno hrubě zmanipulované, možná – je možné. Problém je ale v tom, že současní kyjevští vládci, současný režim, si svou moc udrží, což znamená, že nebudou schopni zachovat zdroje příjmů plynoucí z války. Drancováním národního bohatství samotných ukrajinských občanů a drancováním pomoci, kterou dostávají od Západu, tento zdroj vyschne. Proto nemají žádnou motivaci souhlasit s ukončením nepřátelských akcí a vytvořením podmínek pro dlouhodobý – jak jsem již řekl, neurčitý – mír s výhledem do budoucnosti. To je přesně to, o co usilujeme. Pokud si ale ukrajinské úřady a jejich sponzoři tyto reality uvědomí, pak si myslím, že kompromisů, o kterých jsme diskutovali a které jsem zmínil, bude dosaženo.

Otázka:  Ivan Blagoj, První kanál.

Řekněte mi prosím, co byste mohl vzkázat všem těm politikům na Západě, kteří nyní sledují zprávy a děsí je vyhlídka nové Jalty?

Vladimir Putin:  Politici, pokud jsou politiky, nesledují jen zprávy. Samozřejmě je sledují, aby byli informovaní. Ale obecně by politici měli zprávy vytvářet, ne jen sledovat, co se děje na mezinárodní scéně.

Co se týče té nové Jalty, víte, co bylo na Jaltě špatného? Co bylo špatného?

Zaprvé, Jalta oslavila vítězství nad nacismem. Nebyl bych proti tomu. Myslím, že by bylo správné oslavit vítězství nad neonacismem, abychom mohli mluvit o vymýcení samotných ideologických kořenů xenofobie, rusofobie a dalších fobií, abychom mohli mluvit o vymýcení všeho, co souviselo s kolaborací během druhé světové války a se spoluprací s Hitlerem a jeho režimem. Co je na tom špatného? To je první věc.

Za druhé. Po Jaltě byly vytvořeny podmínky, za nichž byla založena Organizace spojených národů. A po 80 let díky těmto dohodám svět v podstatě žil bez velkých globálních vojenských otřesů. Ano, existuje mnoho regionálních konfliktů a stále k nim dochází, ale nedochází k žádným globálním otřesům. A to je díky jaltským dohodám. Co je na tom tak špatného?

A konečně, nikdo na Jaltě nerozděloval svět. Chci to zdůraznit a chci, aby to všichni pochopili. Jalta neznamenala rozdělení světa na zóny vlivu; Jalta jednoduše zdokumentovala realitu, která se objevila po druhé světové válce. Co se tehdy mělo dělat? Pokračovat ve válce, nebo co? Jalta zdokumentovala realitu a v dnešních konfliktech se s touto realitou budeme muset smířit.

Prosím.

Otázka:  Elena Shiryaeva, televizní kanál Mir.

Na summitu v Šen-čenu, jak jsme viděli v jednom ze světových technologických měst, se hodně diskutovalo o rozvoji digitální ekonomiky a umělé inteligence. Dosáhli jste dohody s americkými a čínskými lídry o případném zahájení společných projektů v této oblasti? A jaké místo v souboji o tyto technologie v současnosti zaujímá Rusko?

Děkuju.

V. Putin:  Vaše otázka zní alarmující. Když se mluví o závodech, obvykle se tím myslí závody ve zbrojení, i když umělá inteligence a její rozvoj samozřejmě nabízí různé příležitosti a představuje různé hrozby.

Také jsme o tom dnes diskutovali na třístranné schůzce a celkově se všichni shodli, že musíme věnovat pozornost určitým oblastem souvisejícím s využíváním umělé inteligence, abychom předešli jakýmkoli bezpečnostním hrozbám. To je pravda.

Co se týče našich pozic, máme společnosti, které jsou nepochybně lídry nejen v Rusku, ale aktivně rozvíjejí své aktivity i v mnoha zemích světa. Aktivně pracujeme, máme co prezentovat, máme co sdílet s našimi partnery a vše, co souvisí s technologiemi umělé inteligence, se pro nás aktivně rozvíjí.

Víte, co můžu říct, Sberbank aktivně pracuje tímto směrem, Yandex pracuje a existují i ​​další společnosti, které stále aktivněji rozvíjejí své aktivity.

V této oblasti máme globální výhodu. Chci to zdůraznit: globální. Řekl jsem to dnes na zasedání APEC… ne na zasedání, ale v rámci třístranného formátu: rozvoj umělé inteligence a datových center vyžaduje energii. Podle mezinárodních organizací budou do roku 2030, velmi brzy, všechna vyvíjená datová centra vyžadovat tolik energie, kolik dnes spotřebuje celé Japonsko, a Japonsko je technologicky vyspělá a průmyslově velmi rozvinutá země s rozvinutou ekonomikou.

Rusko má v tomto ohledu výhodu, protože jsme jedním z lídrů ve vývoji jaderných technologií a mírového využití jaderné energie. Domnívám se, že z 36, nebo možná 33–35 jaderných elektráren, které se staví ve třetích zemích, jich asi 30 staví ruská společnost Rosatom. Jsme prostě zjevným lídrem.

Pokud jde o malé elektrárny, nikdo jiný je nestaví ani nevyrábí. Jak víte, už jsme si nějaké postavili sami; momentálně fungují na severu a připravují se další dvě platformy. Mnozí to chtějí udělat, mnozí říkají, že jsou připraveni, ale nikdo jiný to zatím neudělal.

Kromě toho všeho máme obrovské zásoby uhlovodíků světové úrovně: ropu, plyn a uhlí. Máme obrovský hydroelektrický potenciál. Mimochodem, obnovitelné zdroje energie zahrnují i ​​solární energii a tak dále. Toto všechno máme a aktivně se to rozvíjí. V tomto smyslu má Rusko značné konkurenční výhody a jsme dobrým partnerem pro mnoho zemí, které chtějí rozvíjet umělou inteligenci. Vlastně to chce dělat téměř každý. Proto jsme vyvinuli vynikající technologie – už jsem jmenoval dvě společnosti – a objektivní možnosti spolupráce jsou velmi významné a my jsme na tuto spolupráci připraveni.

Otázka: Olga Knyazeva, Vesti.

V posledních dnech došlo k vážným útokům, několik jich bylo na Krymském mostě, s hlášeními o vážném poškození. Rád bych slyšel vaši reakci.

Vladimir Putin:  Tak co? Zaprvé chci říct, že Krymský most je čistě civilní objekt. My jsme už dávno – vlastně jsem dal přímý pokyn – nepoužili Krymský most k přepravě vojenské techniky ani munice. Ani jsme přes most nepřepravovali ropu ani ropné produkty. Je to čistě civilní objekt.

Dovolte mi připomenout, že v červnu letošního roku šéf kyjevského režimu oznámil, že do 40 dnů způsobí Rusku nenapravitelné škody a zničí náš energetický sektor. Ano, už jsem to řekl; škody byly napáchány. Ale 5. srpna, jak víme, těch 40 dní skončilo. Výsledek byl daleko od očekávání. Ano, začali útočit na naše tankery v Černém moři. V reakci na to, jak každý ví, jsme začali jednat stejně. Naše odvetné akce se však pro režim ukázaly jako mnohem bolestivější než pokus o poškození naší ekonomiky. A teď slyšíme ze všech stran: žádáme vás, abyste s tím přestali; dohodněme se: buď na moři zavedeme příměří, nebo nebudeme útočit na náš energetický sektor.

Upřímně řečeno, o této otázce jsem diskutoval se svými kolegy v Radě bezpečnosti a požádal všechny, aby si ji promysleli a znovu se k ní vrátili v naději, že se nám snad podaří dosáhnout dohody. Ale po úderech na Krymský most nebudeme vyjednávat. Na tyto údery budeme reagovat. A chci, aby to všichni věděli. Věřím, že naše reakce, jak jsem právě řekl, bude mnohem bolestivější než to, co kyjevský režim udělal s mostem.

A most samozřejmě obnovíme. Ve skutečnosti tam jsou dva mosty: silniční a železniční. Silniční most utrpěl vážné poškození, ale železniční most už byl, myslím, obnoven.

S moderními zbraněmi a přesnými zbraněmi to není tak těžké dosáhnout. Otázkou je, jaká bude reakce. Nějaká bude.

Otázka:  Ilja Ježov, RIA Novosti.

Rádi bychom se vás zeptali na summit APEC. Koneckonců, akce se koná v Šen-čenu. Měli jste velmi nabitý program. Jak hodnotíte toto fórum, které se zde konalo? Jaké byly jeho hlavní výsledky? A mohl byste se podělit o to, co považujete za hlavní výsledek pro Rusko?

Moc děkuji.

Vladimir Putin:  Nejprve jsme se všichni seznámili s Šen-čenem. To je pro Čínskou lidovou republiku jasný úspěch – takový kolosální rozvoj za 40 let. Jinými slovy, je to znovuzrozená metropole, a nejen metropole, ale centrum intelektuálního, high-tech rozvoje. Gratulujeme našim čínským přátelům k tomu.

Pokud jde o výsledky, v první řadě chci říct, že spolupráce v rámci APEC je pro nás velmi důležitá. Kdysi, jak jsem dnes zmínil, před několika lety jsme si stanovili cíl zvýšit náš obchodní obrat s tímto regionem na 40 procent – ​​nyní je to přes 60 procent. A tento cíl jsme si stanovili ještě před jakýmikoli vážnými událostmi na Ukrajině. Proč? Protože tento region světa se aktivně rozvíjí a máme tam přirozené partnery. A události na Ukrajině a takzvané sankce uvalené na Rusko, které jsou nelegitimní a v rozporu s mezinárodním právem, nás k tomu dotlačily. Opakuji: stanovili jsme si cíl 40 procent, nyní je to 60 procent a více. Takže to je pro nás důležité.

A věříme, že výsledky byly pozitivní, protože jsme nejen diskutovali o tématech, která zajímají všechny zúčastněné země nebo všechny zúčastněné ekonomiky. Dnešní akce se zúčastnilo dvacet jedna ekonomik, což znamená všechny ekonomiky v regionu.

A je velmi důležité, že jsme znovu stanovili základní principy hospodářských vztahů. Patří mezi ně svoboda hospodářských vztahů, předcházení různým druhům omezení, svoboda plavby – o tom jsme také diskutovali – a tak dále.

Toto vše, pokud to alespoň zde, alespoň v regionu, zavedeme, bude nepochybně velmi důležitým faktorem pro rozvoj globální ekonomiky a pro Ruskou federaci.

S. Vlasenko:  Stanislav Vlasenko, TV Zvezda.

Slovní spojení „evropská bezpečnostní architektura“ se ozýva stále častěji. Jak vám osobně tato nová evropská bezpečnostní architektura připadá? Vrátí se NATO do hranic z let 1991, 1997 nebo 2021? Jak to osobně vidíte? A nebude kvůli tomu muset Rusko něco obětovat? Nebo neobětujeme nic?

Vladimir Putin:  Nebudeme nic obětovat; budeme hledat kompromisy. Myslím, že jsou zcela možné.

Už jsem v odpovědi na jednu z předchozích otázek řekl, že život se mění, takže návrat k situacím, jako byly ty z počátku 90. let, je pravděpodobně zbytečný, stejně jako je zbytečné, aby někteří naši vyjednávací partneři hledali příležitosti, jak nás dotlačit na místo, odkud se už nikdy nepohneme. Mám na mysli mimo jiné územní otázky. Všichni musí vycházet z reality: jak my, tak i ti, s nimiž se snažíme vyjednat ukončení všech krizí, včetně té na Ukrajině. Proto nemá smysl mluvit o nějakých obětech.

A kompromisy jsou zde jistě možné. Takže víte, nevidím žádné nepřekonatelné překážky pro dosažení dohody. Zmínil jste se zde o kompromisech – my jsme na ně připraveni.

Ostatní účastníci tohoto procesu si musí uvědomit realitu, která se odehrála v praxi, a také souhlasit s těmito kompromisy, to je vše. Nevidím v tom nic přehnaně obtížného. Jediné, co je potřeba, je politická vůle.

Otázka:  Noviny Vedomosti, Elena Mukhametshina.

Zvýšila se po dnešních jednáních pravděpodobnost, že přijmete Trumpovo pozvání k účasti na summitu G20?

Vladimir Putin:  Ano, o tom jsme diskutovali. Jsem prezidentu Trumpovi velmi vděčný za toto pozvání; vrátil se k tomu během našich bilaterálních kontaktů, a to jak na samotném bilaterálním setkání, tak i po skončení třístranných jednání.

Musím v první řadě zohlednit, co se děje v zemi. Příliš časté cestování do zahraničí pro mě není vždy pohodlné. Ale v každém případě jsem Donaldovi za toto pozvání velmi vděčný. To je první věc.

Za druhé. Víte, řeknu vám upřímně: Američané nás pořád vyzývají ke zlepšení vztahů s Evropou, ale my jsme si naše vztahy s nimi nezničili – tenhle politický průjem musí přestat. Co to mluví o nějakých útocích na Evropu? Všichni chápou, že my s Evropou válku neusilujeme. Co je to za nesmysl? To je zaprvé.

A druhým důsledkem toho je, že s nimi musíme navázat nějaký dialog a poté komunikovat, a to i na mezinárodních fórech, kde by místo uzavírání dohod a rozhodnutí mohlo docházet k jakémusi smlouvání, které je pro ekonomickou organizaci nevhodné.

Promyslím si to a uvidím. Ještě jsme se nerozhodli. Ale v každém případě děkuji americké straně za pozvání. Ruská delegace tam každopádně bude a bude zastoupena na vysoké úrovni.

Otázka:  “Rossijskaja Gazeta”, Aysel Gereikhanova.

Mám otázku. Když jsme obnovili třístranný dialog s Ukrajinou a Spojenými státy, řekli jsme, že chceme hovořit o poválečných bezpečnostních zárukách. Proč o nich chceme hovořit, když je konflikt v plném proudu a zdá se, že zdaleka neskončil?

Vladimir Putin:  Víte, o co tu jde? Jde o bezpečnost Ruska i Ukrajiny. Uznáváme, že Ukrajina má právo na bezpečnost, stejně jako Rusko; jen nikdo nechce diskutovat o bezpečnosti Ruska. A to je pro nás, mírně řečeno, závažná otázka.

Musím vás vrátit do roku 1991, kdy nám bylo slíbeno, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Tehdejší generální tajemník řekl, že Rusko si může být naprosto jisté jednou věcí: v oblasti rozšiřování NATO nebude učiněn ani jeden krok na východ. Mimochodem, generálním tajemníkem byl zástupce Spolkové republiky Německo; nepamatuji si jeho příjmení, ale to není důležité. Ale tehdy jsme byli oklamáni a pak to prostě pokračovalo – pět nebo šest vln expanze. Nakonec dorazily až na Ukrajinu.

Proč se neustále zaměřujeme na státní převrat na Ukrajině? Můžete si vystupování prezidenta Janukovyče posuzovat, jak chcete – mimochodem, souhlasil se znovuzvolením sotva o tři měsíce později – ale byl proti vstupu Ukrajiny do NATO. Byl sesazen pučem a myšlenka na vstup Ukrajiny do NATO se objevila okamžitě. A co rok 2008? Rozhodnutí bylo učiněno s cílem otevřít Ukrajině cestu ke vstupu do NATO.

Mimochodem, o tom jsem už mnohokrát mluvil. Když Ukrajina získala nezávislost, Deklarace nezávislosti prohlásila Ukrajinu za neutrální stát. Pak bum! – vstup do NATO. Jak ze strany NATO, tak ze strany Ukrajiny po převratu.

Ale tisíckrát jsme říkali: počkejte, nedělejte to, je to pro nás nepřijatelné. Odpusťte mi mé špatné vychování, ale na našem názoru jim nezáleželo, protože věřili, že s Ruskem už nezbývá nic vyjednávat, jen nátlak. A tak tlačili na věc, tento tlak eskaloval k vojenské akci a válce. Můžeme za to my? Ne. Na vině jsou ti, kteří to udělali, kteří tuto politiku prováděli. Jen si to nechtějí přiznat a pravděpodobně si to nikdy nepřiznají.

Ale každý bude muset vycházet z reality, o které jsem mluvil, a na základě této reality doufám, že se nám přesto podaří na něčem dohodnout; že to dokážeme.

Otázka:  Steve Rosenberg, BBC News.

Pokud jde o třístranné setkání, čeho jsme dnes svědky? Je to vznik nového formátu globální bezpečnosti, počáteční fáze nového světového řádu, nebo je to prostě jen hezký obrázek tří lídrů u stolu?

Pokud jde o přijatou deklaraci – nazývá se „Deklarace míru“. A myslím, že jsem vás slyšel říkat, že Spojené státy, Rusko a Čína sdílejí odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Zároveň však Rusko nadále útočí na Ukrajinu – což je rozpor. Takže po dnešních jednáních, po dnešní deklaraci, jste připraveni ukončit válku? A nesnažil se vás Donald Trump během dnešních jednání přesvědčit, abyste tak učinili?

Vladimir Putin:  Začněme první částí vaší otázky. Takže první část vaší otázky: byl to jen obrázek, nebo začátek nového formátu? Ani jedno z toho nebylo. Není to jen obrázek, je to seriózní společná práce. Je to začátek nového formátu? Zatím ne. Ale už jsem to řekl a naši partneři na dnešním setkání v podstatě se vším souhlasí, všichni se shodují, že je to užitečný formát.

Může to pokračovat, nebo ne? Možná. Tento formát si ale nestanovuje žádné zastřešující cíle ani se nesnaží kohokoli podřídit našim rozhodnutím. Jeho cílem je najít vzájemně přijatelná řešení pro nás tři, především v oblasti bezpečnosti. A pokud to bude přijatelné i pro ostatní účastníky mezinárodního dialogu, budeme jen rádi. Ale nedohodli jsme se na pravidelných setkáváních v tomto formátu. Takže se nejedná o nový formát. Zatím neexistuje. A říkat, že je to jen šablona, ​​je také špatně, protože to bylo užitečné a smysluplné.

Nyní k našim úderům. Nevšimli jste si úderů na Krymský most, čistě civilní cíl? Jak jste si jich mohli nevšimnout? Žádám vás, abyste tomu věnovali pozornost. Totéž platí pro 40denní údernou operaci oznámenou 4. června tohoto roku proti ruským energetickým zařízením a našim tankerům. Nejsou to údery? A jsou to vážné údery. Proto říkat, že se jedná o čistě ruskou iniciativu, by bylo přinejmenším nesprávné a nepřesné.

A nyní ohledně jednání, včetně jednání o Ukrajině. Ano, jak prezident Čínské lidové republiky, tak prezident Trump hovořili o zájmu Číny, Spojených států a celého světa na ukončení konfliktu na Ukrajině. Rusko má také zájem na ukončení konfliktu na Ukrajině. Ujišťuji vás, že nemáme v úmyslu v tomto ozbrojeném konfliktu pokračovat.

Ale problém se dnes netýká jen nás, nebo dokonce primárně – týká se to ukrajinské strany. Chci zopakovat: pokud chtějí konflikt ukončit, ať souhlasí s kompromisy, které Američané navrhli před Anchorage. My jsme souhlasili a teď je to na Ukrajině.

Ukrajina říká: zbývajících 10 procent území Doněcku si ještě chvíli ponecháme. Ale pokud si to chvíli udrží a pak už to nedokážou, má smysl si těch 10 procent za každou cenu udržet? Je to jednoduchá, ale myslím, že naprosto legitimní otázka.

Proto se nejedná jen o naši otázku, ale také o otázku pro režim, který byl v té době v Kyjevě nastolen a jehož původ sahá až k státnímu převratu. Jsme ale připraveni na dialog i s těmito lidmi.

Prosím.

Otázka:  Dobrý den!

Agentura Interfax. [Pavel Minakov]

Mám otázku ohledně třístranných jednání o urovnání na Ukrajině, a to jak s americkou, tak s ukrajinskou stranou. Otázka zní takto: Američtí vyjednavači nedávno oznámili, že další kolo se uskuteční v blízké budoucnosti. Je znám čas dalšího kola? Mohli by se do něj zapojit i Evropané? V jakém formátu budou jednání probíhat?

A je Kushnerův nedávno zveřejněný tříbodový plán pro Kreml přijatelný? Do jaké míry je tento plán přijatelný?

V. Putin:  Zaprvé, o žádném plánu bych teď nemluvil, protože jakýkoli plán je předmětem diskuse.

Co se týče časového rámce, žádný jsme nestanovili. Jsme připraveni v tomto dialogu pokračovat, ale nestanovili jsme si žádné lhůty.

A pokud jde o přítomnost Evropanů v těchto jednáních, americká strana nás naléhavě – ano, naléhavě – žádá, abychom souhlasili s evropskou účastí v těchto jednáních. Ale my slyšíme, co nám evropští lídři říkají každý den: válka, válka, musíme se připravit na rok 2030. Nebudeme na nikoho útočit, abychom se na rok 2030 připravili, a přesto to odtamtud slyšíme pořád. Je to normální? Myslím, že ne.

Chápeme však, že diskutovat o bezpečnostních otázkách, včetně bezpečnosti v Evropě, bez Evropanů je zbytečné. Proč to teď zmiňuji v souvislosti s Ukrajinou? Odpověď je velmi jednoduchá: protože jednou z klíčových složek urovnání je z pohledu ukrajinské strany zajištění jejich bezpečnosti. A souhlasíme s tím, že stejně jako musí být zajištěna bezpečnost Ruska, musí být zajištěna i bezpečnost Ukrajiny. To je pravda. Otázkou je, jak by měla být zajištěna.

Proto jsme souhlasili s návrhem amerických vyjednavačů, s návrhem, aby bezpečnost Ukrajiny byla integrována do celoevropské bezpečnosti. Co je na tom špatného? Jakou hysterii nyní vidíme v některých evropských hlavních městech? Co je na tom špatného? Bezpečnost Ukrajiny by měla být integrována do evropské bezpečnosti.

Ale je dobře známo, že diskuse o evropské bezpečnosti bez Evropy by byla také zvláštní, že? Nejsme proti tomu. Ale musíme pochopit, co Evropa do těchto jednání přináší. Proto jsme diplomatickými kanály pozvali Evropany do Moskvy, aby si stanovili svůj postoj. Poté se rozhodneme o formátu pro pokračování našeho dialogu s Ukrajinou.

Otázka:  Dobrý večer!

noviny Kommersant. [Andrey Kolesnikov.]

Vladimire Vladimiroviči, o Donaldu Trumpovi říkáte, že máte dojem, že upřímně usiluje o mír. Říkal jsem si, že ho Rusko možná konečně nominuje na Nobelovu cenu míru?

V. Putin:  Víte co? O tom jsme diskutovali napůl žertem. Nesmíme zapomínat, že Nobelův výbor zpočátku používá peníze, které Nobel vydělal svým podnikáním v Rusku. Prvotním zdrojem akumulace jsou peníze, které Nobel získal z obchodních projektů v Rusku. Vždyť se tady zabýval ropou a všemi možnými dalšími věcmi. A pak vykonal ušlechtilý čin: založil nadaci a tato nadace dnes rozděluje peníze svým laureátům. A lidé si už nemyslí, že tyto peníze jsou původně ruské, a nechtějí s námi mít žádné obchodní vztahy ani žádné ekonomické vztahy, ale peníze dostávají a s radostí je prostřednictvím Nobelova výboru proplácejí.

Proto nevím, zda má dnešní Nobelova cena míru nějakou hodnotu. Zvláště proto, že podle mého názoru existovaly případy, kdy byla rozhodnutí jasně učiněna na základě politických úvah, nikoli na základě skutečného přínosu laureáta k mezinárodnímu míru a bezpečnosti.

Nevím, jestli za to dnes vůbec stojí za to bojovat. Jsme připraveni na tom pracovat sami. Víte, že máme svá vlastní ocenění a existuje velmi reprezentativní výbor složený z vážených lidí, kteří činí neutrální rozhodnutí o konkrétních akcích v oblasti mezinárodního míru a bezpečnosti a humanitární práce.

Otázka: Alexandr Junašev, Život.

Na třístranné schůzce jste mimo jiné diskutoval o reformě Mezinárodního trestního soudu a OSN. Ale co…

V. Putin:  Nejednali jsme o reformě Mezinárodního trestního soudu.

Replika:  Situace kolem něj.

V. Putin:  Ano, ale k žádné reformě Mezinárodního trestního soudu tam nedochází.

Odpověď:  A co další organizace? Například WTO, kterou navrhl Si Ťin-pching.

Vladimir Putin:  Víte, chápu, že náš přítel a prezident Číny tím myslí, že reforma WTO znamená zavedení stávajících standardů. Ty jsou už velmi dlouho anulovány a prakticky nikdo jim nevěnuje pozornost. Nejsou nástrojem pro mezinárodní obchod. To je špatné, protože to podkopává celý systém mezinárodních obchodních vztahů.

Jedním z nástrojů určených k ochraně norem vyvinutých v rámci této mezinárodní univerzální organizace je arbitráž. Západní partneři bohužel blokují normální fungování tohoto orgánu a brání řešení sporů v rámci této organizace.

Činnost WTO je ve skutečnosti paralyzovaná už mnoho, mnoho let. Nemyslím si, že musíme cokoli podstatného měnit; musíme jednoduše zajistit, aby všechna pravidla, která jsou tam napsána, nastíněna a zakotvena, byla uplatňována.

Otázka:  Valery Sanfirov, rozhlasová stanice „Vesti FM“.

Vladimire Vladimiroviči, před 25 lety jste byl v Číně na summitu APEC, setkal jste se s prezidentem Spojených států a pak jste uprostřed noci odletěl do Tádžikistánu, abyste projednal…

Vladimir Putin:  Víte všechno. Už jsem na to zapomněl.

Otázka:  Nyní jste zpátky v Číně na summitu APEC a opět uprostřed noci letíte do Tádžikistánu, abyste projednali nějaké otázky. Zase Afghánistán?

V. Putin:  To byla samozřejmě jen náhoda.

Jak víte, nedávno byl Emomali Šaripovič Rahmon v Moskvě, ale my jsme pracovali v rámci CSTO – Organizace kolektivní bezpečnosti, a program byl takový, že nebylo možné projednat jiné otázky, které pro nás byly bilaterálně důležité.

To zahrnuje samozřejmě především Afghánistán. Jak jste viděli, naše vládní delegace vedená místopředsedou vlády Overukem navštívila Afghánistán a rád bych Emomaliho Šaripoviče informoval o výsledcích této cesty a naší vizi rozvoje spolupráce v Afghánistánu.

Jak víte, máme tam 201. vojenskou základnu, která je podle mého názoru velmi dobrým, skutečným garantem bezpečnosti v regionu. A o této otázce musíme mluvit, tedy je třeba diskutovat o bezpečnostních otázkách, včetně pokračování provozu této základny.

A konečně, bilaterální vztahy. Je jich mnoho. Naše obchodní a ekonomické vazby se rozvíjejí docela dobře a máme slibné velké společné projekty. To vše bude předmětem našeho setkání v Dušanbe.

Otázka:  Anton Zolotnickij, Izvestija MIC.

Vladimire Vladimiroviči, během summitu jste vedl bilaterální jednání s čínským prezidentem. V současné době velmi aktivně spolupracujeme v široké škále oblastí a obchod roste. Nedávno jste navštívil společnou univerzitu. Také společně natáčíme filmy. Nedávno byl zveřejněn trailer k novému rusko-čínskému filmu „Černé hedvábí“, pokračování filmu „Rudé hedvábí“.

Co je podle vašeho názoru nyní nejdůležitějším tématem na programu našich bilaterálních vztahů?

Vladimir Putin:  Zaprvé, a o tom neustále mluvíme, jak prezident Si Ťin-pching, tak já, mluvíme o tom, že rusko-čínské vztahy, respektive v těchto případech rusko-čínské spojení, jsou jedním ze základních kamenů dnešního mezinárodního bezpečnostního systému. Je to důležitý odstrašující prvek a důležitý faktor pro udržení globální rovnováhy. To nejsou prázdná slova, to je pravda. A to je jedna z klíčových oblastí naší spolupráce.

Za druhé, ekonomické vazby. Loni jsme dosáhli rekordního maxima – 240 miliard dolarů v obchodním obratu. Letos nastolíme nový rekord; myslím, že se přiblížíme 280 miliardám dolarů. To je stále úctyhodné číslo a stále roste, neustále roste.

Kromě toho máme významné společné projekty v oblasti energetiky a logistiky. Jak víte, první loď se vydala po Severní mořské trase. A my jsme připraveni tuto práci rozšířit.

Mimochodem, řekl jsem našim partnerům z APEC: jsme připraveni navázat obchodní kontakty a realizovat tyto projekty se všemi zeměmi, které s námi chtějí v této oblasti spolupracovat.

V oblasti humanitární práce, podívejte, je zaznamenán výrazný nárůst cestovního ruchu. A víte, nejjednodušší způsob, jak to zjistit, je mluvit s lidmi. To je skvělý způsob, jak si lidé mohou založit malé podniky, i ty střední, a lépe se navzájem poznat. Vidíme výrazný nárůst přílivu turistů v obou směrech. Myslím, že je to pozitivní.

A konečně, v oblasti kultury a umění. Zmínil jste „Červené hedvábí“ a nyní vychází „Černé hedvábí“. Naše přední koncertní skupiny, hudebníci a divadelní profesionálové si neustále vyměňují zkušenosti. A jen si vzpomeňte na výměny za roky vzdělávání, kultury a tak dále! To sbližuje lidi a zvyšuje důvěru mezi zeměmi.

Otázka:  Gleb Ivanov, „Argumenty a fakta“.

Vladimire Vladimiroviči, nedávno jste měl dialog, rozhovor s norským premiérem a finským prezidentem a po tomto rozhovoru se obecně hovořilo o potřebě nějakým způsobem rozvíjet svět, vést jednání s Ruskem, o tom hovořil i finský prezident.

Finsko ale nedávno zakázalo ruským sportovcům vstup do Finska a soutěžit. Zdá se to jako maličkost, ale v době, kdy se údajně zintenzivňovala jednání… Zdá se, že tu něco nesedí. Co si myslíte o těchto krocích finských úřadů?

A s tím souvisí i druhá otázka. Hodně jsme od západních zemí slyšeli o nutnosti dodržovat mezinárodní pravidla. Existují mezinárodní organizace, které rozhodují, a my se musíme jejich rozhodnutími řídit. Zdá se, že Soudní dvůr pro sportovní právo rozhodl, že našim sportovcům umožní soutěžit, a pak tyto západní země najednou odmítají.

Jak se k tomu dá někdo vyjádřit?

Moc děkuji.

V. Putin:  Komentáře jsou velmi jednoduché.

Pokud jde o náš telefonický rozhovor s finským prezidentem, naši partneři sice hovořili obecně, ale jasně dali najevo, že je nutný určitý dialog atd. Následné kroky, včetně sportu, jako je odmítnutí účasti našich sportovců na mezinárodních soutěžích, jsou krokem opačným směrem. Je to nekonzistentní a snižuje to úroveň důvěry. Co jiného můžeme říct? To samozřejmě okamžitě přechází do jiné oblasti – politiky. Jak můžeme vést dialog, když důvěra klesá, a ne roste?

Pokud jde o neprovedení rozhodnutí Mezinárodního sportovního soudu, to je ještě horší. Projevuje se tím jednoduše neúcta k právnímu státu, v tomto případě k mezinárodnímu sportovnímu právu. Je to flagrantní porušení Olympijské charty a krok ke zničení olympismu jako celku. Sport, stejně jako umění, by měl lidi spojovat. Ale zjevně někteří toto sjednocení nechtějí a místo toho se snaží přiživovat napjatou a konfliktní situaci ve svých regionech působení, ve svých oblastech odpovědnosti a možná i jinde.

Někdy si myslím, že bez změny politických elit v některých evropských zemích nebude možné plně normalizovat vztahy. Zároveň vidíme, že lidé v těchto evropských zemích a veřejné organizace nechtějí, aby se plány, o kterých nyní v některých evropských zemích slyšíme, realizovaly. Nechtějí militarizaci, nechtějí žádné války, zejména s Ruskem.

M. Simonyan:  Děkuji, Vladimíre Vladimiroviči.

Zmínil jste šlechtu a to je právě otázka, která je podle našich výpočtů tou hlavní, která právě teď trápí naše odběratele a diváky.

Zmínil jste Nobelův ušlechtilý čin. Nobel si o své smrti přečetl krátce předtím, než k ní skutečně došlo, a v nekrologech stálo, že zemřel ten darebák, co vynalezl dynamit. Byl rozrušený a řekl: Musím nějak vynahradit dojem, který na mě lidstvo udělalo – a tak přišel s touto cenou.

Lidé se ptají: právě jsme začali zaujímat tak tvrdý postoj k Ukrajině, a přitom stále nejsme tak tvrdí. Dokonce i Trump před dvěma dny řekl: „Asi jste viděli, že jednáme mnohem jemněji, než bychom mohli.“ Je to naše ušlechtilost, že reagujeme jen tak? Zmínil jste problém s ropnou rafinerií a my reagujeme. Právě jste řekl, což myslím potěší naši zemi, že udeřili na Krymský most. Nebudeme s nimi vyjednávat – udeříme je ještě tvrději.

Skutečnost, že k nim nejsme tak drsní, jak bychom mohli, je odrazem naší pravé ruské šlechty, té samé, jakou jsme měli za Velké vlastenecké války: vlkodav má pravdu, ale kanibal se mýlí? Nebo existují i ​​jiné úvahy? Například, co když Bůh, o kterém jste mluvil na začátku, jenž ví, co se stane dál, co když On rozhodne, že tohle všechno bude naše? Proč se obtěžovat s obtěžováním toho, co je naše? To se může stát. A nemluvíme jen o Donbasu.

Mnoho lidí se na to ptá: proč tomu tak je?

V. Putin:  Nejde o otázku ušlechtilosti, i když to je dobrá vlastnost. Co je na tom špatného? Ale tady jsou možná primární otázky pragmatické. Jsou to především otázky související s naší touhou zachovat alespoň nějakou možnost dosažení mírové dohody. To je primární otázka. Ale vždy budeme reagovat na kroky druhé strany, doslova i obrazně.

Otázka:  Valentin Alfimov, Komsomolskaja Pravda.

Vladimire Vladimiroviči, v návaznosti na otázku ohledně útoku na Krymský most. Zůstane uzavřený, dokud se bude rekonstruovat. Ale jsou tam lidé, miliony jich je. Jak je nakrmíme?

V. Putin:  No, už jsem říkal, že jsme přes tento most nepřepravovali žádný vojenský náklad a ani jsme nepřepravovali ropné produkty. Nějak jsme je tam dopravili. Dopravíme i další náklad, to je vše.

Otázka:  A co jídlo?

V. Putin:  A potraviny. Řekl jsem „ostatní náklad“, myslel jsem tím i potraviny. Ale co s nimi? Budeme muset některé z nich zvýšit.

Mimochodem, vždycky jsme říkali, že musíme Krym se zbytkem Ruské federace propojit pozemní cestou, protože zástupci kyjevského režimu vždycky říkali, že chtějí zničit Krymský most. Vytvořili jsme si tuto příležitost – pohybovat se pozemní cestou přes Záporožskou a Chersonskou oblast – a budeme tam jen posilovat naši přítomnost, a to i v reakci na útoky na Krymský most. To by mělo být jasné všem a vynaložíme veškeré úsilí na ochranu této trasy, známé jako „Novorussie“.

Mimochodem, tohle není snadný úkol. Trochu mi to dokonce připomíná Cestu života za války přes zamrzlé Ladožské jezero. I tam máme ztráty. Obvykle se jedná o civilisty, řidiče. Chovají se hrdinsky. Uděláme vše pro to, abychom je ochránili, ochránili tuto dálnici a zatlačili nepřítele dále dozadu tímto směrem, stejně jako v jiných směrech, a vytvořili bezpečnostní zóny podél našich hranic. Takže i tohle bude důsledek úderů na Krymský most. Ale železniční most, myslím, funguje; doprava tam, myslím, byla obnovena.

Otázka:  Děkuji mnohokrát.

Nasr Hassan, Russia Today.

Pane prezidente, nedávno jste prohlásil, že bezpečnostní zóny, které byly vytvořeny ve třech regionech, se nestanou předmětem jednání o mírovém urovnání.

V. Putin:  Znovu jsem to řekl, přesně to jsem řekl.

Otázka:  Znamená to, že ruské jednotky tam zůstanou až do konce existence Centrálního vojenského okruhu, s důsledkem, že se tato území mohou v budoucnu připojit k Rusku?

Vladimir Putin:  Víte, prozatím je to pro nás bezpečnostní zóna. Ale žijí tam lidé a my uděláme vše pro to, aby se tam životní podmínky nelišily od podmínek na jiných územích Ruské federace. V každém případě o to budeme usilovat. Jak to právně formalizovat, to je samostatná otázka, která čeká na pečlivý výzkum našich právníků.

Otázka:  Alena Nefedová, noviny Izvestija.

Kyjev pokračuje ve svých pokusech o vstup do Evropské unie, ale toto spojení se nyní stává spíše vojensko-politickým než ekonomickým.

Jak realistické je podle vás toto sjednocení Evropské unie a Ukrajiny v blízké budoucnosti? A změnil se postoj Moskvy k této otázce vzhledem k transformaci bloku?

V. Putin:  Zatím tam není žádná zjevná transformace, ale je po ní touha. A pro nás je to samozřejmě vážná výzva a otázka, v tom máte naprostou pravdu.

Pokud jde o hospodářskou spolupráci: pokud chtějí evropské národy živit Ukrajinu, je to jejich věc. Proveditelnost plného vstupu Ukrajiny do EU je v první řadě otázkou EU a samotné Ukrajiny. Potenciální vojenská spolupráce v jakékoli formě je však samozřejmě otázkou, které musíme věnovat zvláštní pozornost.

Tak co se děje? Stále opakujeme totéž: že vstup jakýchkoli vojsk na ukrajinské území je pro nás nepřijatelný. Co slyšíme od Evropanů? Chceme, aby válka skončila, ale potom okamžitě pošleme vojska. Tak co to je? Tak co nám říkají? Že na Ukrajině nedovolíme mír – to nám říkají. Musíme to vyřešit.

Proto jsme pozvali zástupce Evropské unie, aby přijeli do Moskvy a projednali všechna tato témata, včetně otázek zajištění bezpečnosti Ukrajiny, Ruska a Evropy jako celku.

Je čas to dokončit. Moc děkuji.

Všechno nejlepší! Na shledanou. (Zdroj oficiálního textu – Kancelář Prezidenta Ruska. )

P.S. Ve středu 25. listopadu od 18 hodin budu opět hostem na TV Protiproud u Petra Hájka. 

Je pátek 20. listopad 2026 ráno 04:21, a přeji Vám všem krásný den.  Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

vi5a

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář