MAP 2675 Rusko vnutí Ukrajině tzv. “Kartaginský mír”. Co to znamená? Analýza
Ukrajině hrozí, že bude Ruskem podrobena nejbrutálnější formě míru, která se historicky nazývá “kartaginský mír”. Proč tomu tak bude, a jak takový mír může vypadat, a zda k jeho uvalení na Ukrajinu bude Rusko nakonec Evropským komisariátem opravdu donuceno, se pokusím rozebrat v dnešní analýze.
Včera se redaktorka TV Nova Adéla Snopková udatně pustila do našeho exprezidenta Václava Klause, a snažila se z něj usilovně vypáčit nějakou formu přiznání, “že Rusko napadlo Ukrajinu, respektive proti ní vede bezdůvodnou svévolnou válku”. Jakmile se Václav Klaus pokusil vysvětlit válku na Ukrajině ze širšího pohledu, a odmítal vyslovit redaktorkou požadovanou jednoduchou větu, redaktorka diskusi ukončila, a vrhla se na další téma.
Řadě obyvatel naší republiky může redaktorka připadat jako hrdinka, protože její zhola jednoduchá logika, že Rusko přepadlo Ukrajinu, a vše ostatní jsou jen ruské propagandistické narativy, nemá žádnou chybu, až na brutální katastrofický důsledek, který tato její logika ve svém důsledku přinese ukrajinskému lidu, či dokonce dalším obyvatelům dalších zemí Evropy.
Než budeme v analýze pokračovat, zde je přepis pro naši analýzu nejdůležitějších pasáží diskuse Adély Snopkové s Václavem Klausem.
Snopková: „Ta válka vznikla, protože Rusko napadlo Ukrajinu.“
Klaus: „Prosím?“
Snopková: „Ta válka vznikla, protože Rusko napadlo Ukrajinu. To je fakt.“
Klaus: „To je trošku složitější.“
Snopková: „Ta válka vznikla, protože Rusko napadlo Ukrajinu, a to je fakt.“
Klaus: „To říkáte vy, ale to je trošku složitější.“
Snopková: „Jak je to složitější?“
Klaus: „Tak já myslím, že to mělo svou prehistorii. Ta válka nezačala 22. února 2022.“
Snopková: „Ale co to mění na tom, že Rusko napadlo Ukrajinu?“
Klaus: „Fyzicky ano, ale to, co se událo kolem toho, proč napadlo, jak se to stalo, kdo k tomu přispěl, jak to podněcoval a tak dále… ale mluvme vážně.“
Snopková: „Já mluvím zcela vážně. Proč tedy Rusko napadlo Ukrajinu?“
Klaus: „Prosím?“
Snopková: „Proč tedy Rusko napadlo Ukrajinu?“
Klaus: „Ježíš, opakuji znova. Ta válka nezačala 22. února. Ta válka minimálně začala v roce 2014, kdy prostě se odehrávaly neuvěřitelné věci na východě Ukrajiny vůči tam žijícím Rusům a tak dále. Takže tam byl obří problém, který byl vnitro ukrajinský problém. Ten nebyl řešen. Svět se díval jinam. Nebral to na vědomí. Nesnažil se přispět k tomu, aby tohle to nebylo. Nesnažil se té válce zabránit. Já myslím, že vinen je celý mezinárodní politický systém, že ta válka vůbec nastala. Bylo tisíc šancí, jak tomu zabránit. A prostě někteří velcí hráči světa si nepřáli tomu zabránit.“
Klaus: „Bavíte se se mnou normálně? Nejste diktátor tadyhle teď v tuto chvíli?“
Snopková: „Já se s vámi bavím naprosto normálně. Já jsem se vás ptala na to, proč si myslíte, že to není očividné, že to není jasný fakt, že Rusko napadlo Ukrajinu. Vy jste mi řekli svoje poznatky, co si o tom myslíte. Teď se prosím pojďme posunout dál.“
Konec přepisu. (Záznam diskuse najdete zde)
Z hlediska konečných důsledků současné války Ruska proti Ukrajině pro samotnou Ukrajinu, respektive potenciálně i pro nějakou část evropské populace, ne-li dokonce pro celou populaci Evropy, či dokonce ke vší hrůze i pro celou naši civilizaci, či i pro všechen život na této planetě, je zcela irelevantní, zda Rusko vtrhlo na Ukrajinu zcela svévolně, a pouze tento svůj protiprávní útok ospravedlňuje smyšlenými narativy své propagandy, jak hřímala Snopková na Klause. A nebo, jak se jí snažil oponovat Klaus, zda Rusko mělo ke vtržení na Ukrajinu nějaké své pádné spravedlivé důvody.
Válka se totiž vyvinula tak, že Rusko nejspíš vnutí Ukrajině tzv. “kartaginský mír”. A to je pro všechny národy na světě zřejmě to nejšťastnější řešení tohoto konfliktu, protože, bude-li se Západ snažit i nadále vymanit Ukrajinu z tohoto “kartaginského míru” pomocí nějaké další eskalace její války s Ruskem, či jejím protahováním, může se z toho lokálního, pro život na naší planetě zatím naprosto bezvýznamného konfliktu, vyvinout opravdu velká jaderná válka se všemi svými ničivými důsledky.
A nastane tak jaderný exitus všeho živého, snad krom několika druhů plísní a hmyzu. A bude tak absolutně jedno, zda důvodem pro toto celoplanetární masové vymření byly důvody ruské či ukrajinské a nebo západní, zda tyto důvody byly relevantní nebo irelevantní, spravedlivé či nespravedlivé, smyšlené respektive reálně exitující. Nukleární exitus všeho života na této planetě je natolik děsivý, že je zcela nutně třeba, aby ho všichni politici neustále odvraceli, a nikoli snad tvrdili, že jsou v právu, pokoušet se ho malicherně vyvolávat, jak explicitně plyne z otázek Snopkové proti Klausovi. A ke Klausově cti svědčí, že včera Snopkové nepodlehl, a nepřipojil se tak k početnému houfu současných evropských politiků – vyvolávačů jaderného deště ze spravedlivých důvodů.
Ukrajině nyní hrozí vnucení “kartaginského míru”, nebo Evropě potažmo Světu následek ještě horší. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško včera večer naznačil v ruské televizi, jak se oběma těmto scénářům lze ještě vyhnout, když zavzpomínal na své mládí, rok 1994, a citoval francouzského prezidenta Francoise Mitterranda, který ačkoli těžce nemocný, při projevu už musel sedět, a přednášel ho s pergamenovou tváří, pronesl na summitu OBSE tato prorocká slova: My, západní země, nesmíme podlehnout pocitu triumfalismu. Navrhuji se dále spoléhat na nástroje, které jsme po celá desetiletí budovali pro naši společnou západní bezpečnost. Musíme v sobě najít sílu, nabídnout a zavést bezpečnostní záruky v našich vztazích s Ruskem, které budou silnější než ty, které nás, členy tradičních západních aliancí, pevně spojují.
Tedy náměstek ministra zahraničí Ruska včera naznačil, jak jedině může vypadat mírové řešení války na Ukrajině z ruského pohledu. A vzápětí dodal, že ovšem Západu nelze věřit, a že připravuje válku proti Rusku.
Proč je ruský pohled na Západ plný podezíravosti a strachu z chystaného zákeřného přepadení, jak včera Gruško přiznal, nejlépe vysvětlí tento soupis citací 36 jednotlivých slibů nejvyšších západních politiků Rusku, které byly všechny porušeny. (Přepis v češtině je v příloze na konci analýzy.)
Rusko nikdy nepřijme “příměří na Ukrajině”, a nebo nějaký “mír na Ukrajině”, které by byly, jak striktně požaduje Uršulin komisariát, a všichni jeho věrní političtí nohsledi v jednotlivých zemích EU, garantovány zeměmi EU či NATO. Proč tomu tak bude, už 16. července vysvětlil podrobně hlavní plánovač bombardovacích operací v několika amerických válkách, a vysoký stratég Pentagonu, generál David Deptula.
Generál Deptula spočítal, aby západní garance míru nebo příměří na Ukrajině byly účinné, musí Ukrajina okamžitě po jejich podepsání dostat “několik set bojových letadel F-16, JAS-39 Gripen, Rafale a Mirage, všechna v nejmodernější konfiguraci, a od každého typu mnohem více než 100 kusů. A k tomu musí dostat značné stovky protiraketových a protiletadlových odpalovacích zařízení, a stovky nejmodernějších radarů. A musí být okamžitě vytvořen jediný operační vzdušný systém mezi NATO a Ukrajinou, tak aby “až jediné ruské letadlo, nebo dron, nebo raketa, vstoupí do ukrajinského vzdušného prostoru, byla spuštěna tato automatická reakce NATO”:
(1) Okamžité automatické zachycení a doprovod neoprávněných ruských letadel mimo ukrajinský vzdušný prostor.
(2) Automatické povolení ke smrtelné konfrontaci, pokud ruské letadlo, raketa nebo dron představují bezprostřední hrozbu.
(3) Vytvoření automatické „pasti na Rusy“, kdy jediné porušení spustí diplomatická varování a protesty, ale opakované porušení už spustí automatickou kinetickou reakci.
(4) Za nepřátelský akt, který spustí automatickou past na Rusy, bude považována i jakákoli činnost elektronického boje zaměřená na degradaci nebo oslepení ukrajinské protivzdušné obrany.
(5) Pokud Rusko po příměří odpálí rakety, ruské odpalovací stanoviště a související velitelské a řídicí uzly se musí stát cílem rychlé odvety a eliminace. Pokud se jednotky elektronického boje pokusí narušit ukrajinskou obranu, musí být tyto jednotky rychle neutralizovány.
Generál David Deptula přesně popsal, proč Rusko mír, ani nějaké příměří s Ukrajinou, které by garantoval Západ, nikdy nepodepíše. Jakmile by totiž jeden jediný ukrajinský dron, nebo raketa, letěly směrem na Rusko, Rusové by museli zapnout své sledovací a zaměřovací radary, aby zjistili, zda nejde o zákeřný první úder, a tím by ovšem spustili Deptulovu “automatickou past” na Rusy, a “automaticky” by tak začala III. světová válka”, zcela bez toho, aby k ní prezident USA musel dát povel!!!!
Generál Deptula detailně popsal, čeho se Rusové, a podle všeho i obě poslední americké administrativy Bidena a Trumpa nejvíc bály, a bojí, totiž míru na Ukrajině, který by musely vojensky garantovat. Protože, buď tyto garance budou jenom na oko, a USA zcela ztratí pověst, když Rusové zareagují na nějaké porušení příměří nebo míru ze strany Ukrajinců, a nebo budou míněny vážně, ale potom budou muset být v síle a podle technických parametrů generála Deptula, někdejšího Bushova hlavního bombometčíka a plánovače leteckých válek, a automaticky rozpoutají III. světovou válku. (Celý text generála Deptula, který své návrhy, jak na Ukrajině políčit automatické pasti na Rusy, myslí naprosto vážně, najdete opět v příloze dnešní analýzy.)
Ergo. Pokud Západ nevyslyší jemný včerejší vzkaz druhého nejvyššího představitele ruského ministerstva zahraničí, a nezačne rychle, svědomitě a transparentně naplňovat Mitterrandův politický testament. Pak Rusku zbývá pouze pokusit se vnutit silou Ukrajině “kartaginský mír”, a nebo se připravit na poslední válku lidstva, která nukleárními hřiby zakončí celou naši civilizaci.
“Kartaginský mír” byl tisíce let považován za nejhorší variantu, jak prohrát válku. V roce 146 před naším letopočtem Řím ve třetí punské válce dobyl Kartágo, a všichni jeho přeživší obyvatelé byli buď povražděni, nebo zotročeni. A celé město bylo cíleně, a systematicky srovnáno se zemí. Dodnes vedou historici spory, zda bylo území města Kartága po jeho srovnání se zemí, ještě zasoleno, aby tam nic nemohlo žít, což bylo ve starověku občasnou pomstou dobyvatelů. V každém případě, Římané město cíleně srovnali se zemí, a teprve v roce 44 před naším letopočtem bylo obnoveno na rozkaz Julia Caesara, a do konce prvního století našeho letopočtu se rozrostlo na druhé největší město v Západním Středomoří po Římu.
Proč Římanům trvalo 102 let, než si dovolili Kartágo obnovit, když běžně po každé válce usazovali své bývalé vojáky na dobytých územích jako kolonisty? Protože v roce 146 před naším letopočtem, když dobyli Kartágo, vládli pouze v Itálii, a v dnešním Katalánsku, a v části severního Tunisu. Kdežto v roce 44 před naším letopočtem už Caesar ovládal Francii, Španělsko, Rakousko, Balkán, pobřeží Turecka, Egypt, a celou severní Afriku. Řím se už tou dobou přestal obávat, že na geograficky tak geniálním místě, kdy stávalo Kartágo, by mu opět mohl vyrůst konkurent.
Logika Ruska je stejná. Rusko se bojí, že Ukrajina rozpoutá válku Západu proti Rusku, a z této Deptulovy pasti jsou pouze dvě východiska. První podle Francoise Mitterranda, druhá podle Scipia Africana Mladšího. Východisko, kterého se dožaduji bruselská Uršula, kyjevský Volodymyr a všichni jejich pomocníci napříč kontinenty by totiž skončilo Deptulovou pastí, a automatickou třetí jadernou světovou válkou, a té se jak Rusové, tak zřejmě i USA chtějí vyhnout.
Pokud bude muset Rusko vnutit Ukrajině Kartaginský mír, lze si ho představit minimálně jako ztrátu celého východního břehu, celé Jižní Ukrajiny, a velkých částí střední Ukrajiny. Většina tamního obyvatelstva bude zřejmě “kartagizována” v moderním pojetí, tedy bombami vyhnána z velkých části území, kde dosud žije, do jakých si nových pásem Gazy, nebo Západních břehů, kde budou moci mít jakousi samosprávu. Ale tato území, jim už neumožní podniknout proti Rusku nikdy žádný významnější výpad, než ten, který podnikli naposledy Palestinci.
Nezbývá tedy než doufat, že současní evropští politici konečně pochopí Mitterrandův politický odkaz.
Příloha 1. Generál David Deptula: Záruky letecké bezpečnosti: prostředek k trvalému míru na Ukrajině. (Zdroj textu, je ve španělštině.)
Zatímco diplomaté a zástupci z jiných zemí nadále hledají cesty k míru ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou, jedna realita zůstává nevyhnutelná: žádná mírová dohoda nemůže trvat bez důvěryhodných bezpečnostních záruk a nikde nejsou tyto záruky důležitější než ve vzduchu.
Narušení vzdušného prostoru nejsou abstraktní hypotetické jevy. Jsou to hmatatelné a destabilizující akty agrese. Nedávné ruské vpády stíhaček do suverénního vzdušného prostoru Polska a Estonska byly úmyslným narušením hranic. Nejrychlejším způsobem, jak Rusko podkopat dohodu s Ukrajinou, by bylo vyslat bombardér, stíhačku, střelu s plochou dráhou letu nebo dron přes ukrajinské hranice poté, co bude dosaženo „mírové“ dohody.
Proto jsou důvěryhodné záruky letecké síly klíčové pro jakoukoli dohodu, jejímž cílem je ukončit válku a zároveň zajistit suverenitu Ukrajiny a zachovat stabilitu v Evropě.
Poučení z uplynulých tří a půl let je jasné. Rusko se silně spoléhalo na údery raketami dlouhého doletu, íránsky dodané (tehdy ruské) řízené střely/drony a zastrašování ve vzdušném prostoru, aby terorizovalo ukrajinská města a podkopávalo morálku civilistů. Bez robustní ochrany letectví byla Ukrajina donucena k vyčerpávací válce připomínající nejhorší z první světové války. Zabránění opakování tohoto výsledku vyžaduje seriózní diskusi o tom, co vlastně znamenají „záruky letecké bezpečnosti“.
Tři pilíře záruk letecké síly
Trvalá bezpečnost Ukrajiny shora musí být zajištěna třemi pilíři: 1) robustní systém protivzdušné obrany, 2) moderní a adekvátní ukrajinské letectvo a 3) viditelná podpora ze strany spojenců. Společně mohou tyto prvky vytvořit vícevrstvý systém odstrašování, ochrany a stability.
1. Robustní deštník protivzdušné obrany
První linií obrany musí být integrovaná síť protivzdušné obrany schopná detekovat, sledovat a zachycovat nepřátelské hrozby v různých výškách a vzdálenostech. To znamená moderní systémy protiletadlové obrany (SAM), protiletadlové dělostřelectvo (AAA), stíhačky protivzdušné obrany a související senzory sloučené do společného operačního obrazu. Ukrajina již prokázala vynalézavost při provozu západních systémů, jako jsou Patriot, NASAMS, IRIS-T, F-16 a Mirage, vedle vybavení sovětské éry. Aby však byla zajištěna její budoucnost, musí být tyto systémy rozšířeny, modernizovány a propojeny do souvislé obranné sítě pokrývající velká města, vojenské základny a kritickou infrastrukturu.
Pozemní obrana musí být přímo propojena s ukrajinským letectvem, aby se zajistilo bezproblémové předávání mezi raketovými bateriemi a stíhacími letouny. Tato integrace vzdušných a pozemních prostředků – podpořených robustní elektronickou obranou – s letadly protivzdušné obrany, ať už ukrajinskými nebo z dalších zemí, které Rusku poskytují podporu, výrazně ztíží Rusku využití mezer v jeho obraně.
Tři pilíře záruk letecké síly
Trvalá bezpečnost Ukrajiny shora musí být zajištěna třemi pilíři: 1) robustní systém protivzdušné obrany, 2) moderní a adekvátní ukrajinské letectvo a 3) viditelná podpora ze strany spojenců. Společně mohou tyto prvky vytvořit vícevrstvý systém odstrašování, ochrany a stability.
1. Robustní deštník protivzdušné obrany
První linií obrany musí být integrovaná síť protivzdušné obrany schopná detekovat, sledovat a zachycovat nepřátelské hrozby v různých výškách a vzdálenostech. To znamená moderní systémy protiletadlové obrany (SAM), protiletadlové dělostřelectvo (AAA), stíhačky protivzdušné obrany a související senzory sloučené do společného operačního obrazu. Ukrajina již prokázala vynalézavost při provozu západních systémů, jako jsou Patriot, NASAMS, IRIS-T, F-16 a Mirage, vedle vybavení sovětské éry. Aby však byla zajištěna její budoucnost, musí být tyto systémy rozšířeny, modernizovány a propojeny do souvislé obranné sítě pokrývající velká města, vojenské základny a kritickou infrastrukturu.
Pozemní obrana musí být přímo propojena s ukrajinským letectvem, aby se zajistilo bezproblémové předávání mezi raketovými bateriemi a stíhacími letouny. Tato integrace vzdušných a pozemních prostředků – podpořených robustní elektronickou obranou – s letadly protivzdušné obrany, ať už ukrajinskými nebo z dalších zemí, které Rusku poskytují podporu, výrazně ztíží Rusku využití mezer v jeho obraně.
2. Moderní ukrajinská myslivecká síla
Druhým pilířem je schopná a dostatečná ukrajinská bojová síla. Vznikající ukrajinská armáda, která se skládá z letounů F-16 a stíhaček Mirage, představuje zlomový bod oproti ruské výzbroji z doby studené války, ale její flotila je příliš malá na to, aby čelila hrozbě, kterou představuje ruské letectvo a raketový arzenál. Důvěryhodná záruka letecké síly vyžaduje dostatečný počet letadel provozovaných samotnou Ukrajinou.
Ukrajina nedávno podepsala memoranda o pořízení významného počtu stíhaček Rafale a JAS 39 Gripen v příštích 10-15 letech. Čísla jsou více než 100 kusů pro každou z nich, ale potřeba je okamžitá. Současné plány počítají s převodem přibližně 85 stíhaček F-16 od evropských spojenců, což by stačilo k udržení nepřetržitého bojového leteckého hlídkování, reakci na vpády a v případě potřeby k útoku na odpalovací body jakéhokoli nepřátelského ruského činu. Budou však také vyžadovat moderní rakety dlouhého doletu, integraci zbraní, modernizaci radaru AESA a pokročilý systém elektronického boje. Bez této schopnosti bude Ukrajina v blízké budoucnosti reaktivní a bude neustále pracovat na zachycení ruských útoků. Díky tomu – spolu s výše zmíněnou modernizací F-16 – si může Ukrajina vybudovat trvalou přítomnost nad svým vlastním územím a zajistit si rychlé a vysoce účinné odvetné opatření.
Na číslech záleží. Hrstka stíhaček nedokáže pokrýt národ o velikosti Ukrajiny. Ale trojciferná stíhačka – posílená západním výcvikem, údržbou, modernizací a podpořená dalšími spojeneckými letadly – by Moskvě vyslala jasný signál, že ukrajinská obloha není zralá pro její teror.

3. Podpora Spojenců
Záruky letecké síly vyžadují přítomnost spojenců. Mise NATO Baltic Air Policing nabízí hotový model, který by mohl být napodoben rotací spojeneckých letek nad ukrajinským vzdušným prostorem nebo podél jejích hranic, a to jak k uklidnění Ukrajiny, tak k odstrašení Ruska.
Pozemní systémy protivzdušné obrany z evropských zemí, provozované na Ukrajině zeměmi, které je poskytují, jsou klíčové pro zajištění režimu bezpečnostních záruk. Tyto zdroje by mohly chránit koaliční mírové síly monitorující dohodu v terénu, humanitární síly a nevládní organizace (NGO) zapojené do rekonstrukce a ukrajinské civilní obyvatelstvo. I když by toho bylo možné dosáhnout z Polska nebo Rumunska, spojenecké síly operující uvnitř ukrajinských hranic by měly větší odstrašující účinek.
Klíčovou součástí ukrajinské protivzdušné obrany by bylo vytvoření kombinované, integrované struktury velení a řízení, která by mohla sjednotit ukrajinskou pozemní protivzdušnou obranu s ukrajinským letectvem a mezinárodními vzdušnými silami zajišťujícími spojeneckou leteckou přítomnost. Toto je osa, která sjednocuje všechny tyto kritické prvky, aby bylo možné soudržně a efektivně reagovat na jakékoli ruské narušení.
Evropské národy mohou tuto podporu poskytnout, aniž by se Ukrajina připojila k NATO. NATO by naopak v praxi rozšířilo odstrašující a jistotní mechanismy: pokud Rusko poruší ukrajinskou suverenitu ve vzduchu, spojenecké letouny a pozemní protivzdušná obrana by byly připraveny reagovat. Taková viditelná přítomnost – sdílená mezi USA, Británií, Polskem, Francií a spojenci NATO – by jasně ukázala, že porušení nejsou jen útoky na Ukrajinu, ale výzvou pro kolektivní závazek k bezpečnosti Ukrajiny.
Tyto tři pilíře dohromady by poskytly skutečnou oporu pro jakoukoli bezpečnostní záruku a zajistily by, aby ukrajinské nebe nebylo zranitelné vůči zbraním, které Rusko používá k terorizaci ukrajinského lidu.
Nepřátelské činy a pravidla zapojení
Záruky mají význam pouze tehdy, jsou-li vymahatelné. To vyžaduje jasné definice toho, co představuje nepřátelský čin, a stejně jasná pravidla zapojení (ROE), která budou vodítkem pro reakci.
Nepřátelské činy by měly být výslovně definovány minimálně jako:
• Jakékoli ruské vojenské letadlo, které bez povolení vstoupí do suverénního ukrajinského vzdušného prostoru.
• Jakákoli ruská raketa nebo dron odpálený směrem k Ukrajině z ruského nebo běloruského území.
• Jakákoli činnost elektronického boje zaměřená na degradaci nebo oslepení ukrajinské protivzdušné obrany.
Související pravidla zapojení by pak mohla být kodifikována takto:
• Okamžité zachycení a doprovod neoprávněných ruských letadel mimo ukrajinský vzdušný prostor.
· Povolení k smrtelné konfrontaci, pokud ruské letadlo, raketa nebo dron představuje bezprostřední hrozbu.
• Zakládání „pastí“: Jediné porušení spustí diplomatická varování a protesty, zatímco opakované porušení spustí automatickou kinetickou reakci.
Definice a pravidla nesmí ponechat prostor pro nejednoznačnost. Rusko musí přesně vědět, které činy překračují hranice a jaké důsledky může očekávat. Nejednoznačnost vede k chybným výpočtům; jasnost je odrazuje.
Odstrašující důsledky
Ujištění o letecké síle selhávají, pokud se omezují na plané hrozby. Důvěryhodnost závisí na důsledcích. Ruská historie jasně ukazuje, že Rusové respektují pouze moc.
Pokud Rusko vyšle bombardér nebo stíhačku přes ukrajinské hranice, toto letadlo by se nemělo vrátit. Pokud Rusko po příměří odpálí rakety, odpalovací stanoviště a související velitelské a řídicí uzly se musí stát cílem rychlé odvety a eliminace. Pokud se jednotky elektronického boje pokusí narušit ukrajinskou obranu, musí být tyto jednotky rychle neutralizovány.
Takové důsledky se netýkají eskalace. Jde o obnovení odstrašování a poskytnutí bezpečnostní záruky tím, že se zajistí, že opakování porušení bude příliš nákladné. Bez toho bude Rusko neúnavně testovat limity a oslabovat jakoukoli dohodu, dokud se nezhroutí.
Proč je letecká energie klíčová
Záruky letecké síly nejsou okrajovou záležitostí. Jsou zásadní pro samotnou možnost trvalého míru, a to ze tří důvodů:
• Odstrašování. Rusko si musí být vědomo, že na porušení bude reagovat okamžitým a rozhodným zásahem. Rychlost a dosah leteckých sil je obzvláště vhodné pro reakci v reálném čase.
• Ochrana. Ukrajina musí chránit svá města, infrastrukturu a vojáky před dalším bombardováním. Tento štít může poskytnout pouze vrstvená protivzdušná obrana – schopná jak smrtících, tak nesmrtících účinků.
• Stabilita. Bez důvěryhodných záruk v oblasti letectví hrozí jakákoli dohoda zhroucením v okamžiku, kdy Rusko otestuje ukrajinský vzdušný prostor. S těmito zárukami má diplomacie šanci na úspěch.
Stručně řečeno: letecká síla je garantem míru v podmínkách, které brání Moskvě v diktování podmínek nátlakem.
Závěr
Koneckonců, letecká bezpečnost není jen o hardwaru. Jde o důvěryhodnost.
Pokud bude ukrajinské nebe chráněno robustní a integrovanou protivzdušnou obranou, pokud se její stíhací síly rozšíří na důvěryhodný počet a pokud se spojenecké letouny a pozemní protivzdušná obrana zapojí do posílení odstrašování, pak si Rusko dvakrát rozmyslí, než poruší dohodu. To je rozdíl mezi křehkým přerušením nepřátelských akcí a základem trvalého míru.
Historie nabízí příliš mnoho příkladů dohod, které zkrachovaly, protože nebylo zavedeno odstrašování. Ukrajina si nemůže dovolit tyto chyby opakovat. Záruky letecké síly jsou nejlepším způsobem, jak zajistit, aby jakákoli dosažená dohoda nebyla jen kusem papíru, ale aby tvořila základ spravedlivého a trvalého míru.
Příloha 2. Porušené sliby. Zdroj textu, je v ruštině:
Tak to je konec dnešní analýzy, snad stála za to.
Je pátek 7. srpna 2026 ráno 05:04, a přeji Vám všem krásný den. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů. Kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com.
Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX. Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu.
zu9o

Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!